Legendární vánoční pohádka, jejíž kořeny vyrůstají z magického příběhu E. T. A. Hoffmanna Louskáček a myší král a kterou posléze Marius Petipa přepracoval v baletní libreto, tradičně patří k vánočnímu programu Baletu Národního divadla. Louskáček je jedním z nejhranějších baletů druhé poloviny 20. století a zároveň jedním z nejinscenovanějších děl s vánoční tematikou. Vznikl v roce 1892 z těsné spolupráce Petra Iljiče Čajkovského s baletním mistrem Mariusem Petipou.

Ve 20. století Louskáček prošel řadou dramaturgických a choreografických proměn, vedle čistě klasických přístupů se dočkal také mnoha odvážněji pojatých interpretací. Zuska hledal mix těchto dvou aspektů. Originální pojetí, ale zároveň takové, které bude možno považovat za klasický balet. "Tvůrců, kteří by toto splňovali, je méně než minimum. Určitý vlastní nápad na Louskáčka jsem nosil v hlavě už pěkných pár let," říká.

Na setkání s novináři při přípravě inscenace uvedl, že se více vrací k Hoffmannově předloze. Ta podle něj svou jistou ponurostí není nejlepší první knížkou pro děti, ale Louskáček je prvním velkým baletem, se kterým se děti mohou v životě potkat.

Petipův balet je podle Zusky přílišným zjednodušením knihy. Není vysvětleno, proč se tam objeví Louskáček, když tam není žádný ořech, říká Zuska, který inspirován literární předlohu vymyslel vlastní příběh, jehož základními stavebními kameny jsou kouzlo, láska a humor. "V něčem je tak trochu převrácený, v mnohém dá se říci český," vysvětluje i svůj nápad navázat Louskáčka na české tradice, v nichž figuruje čert, Mikuláš a anděl, a zasadit příběh do Prahy, do okolí Staroměstského náměstí.

S respektem k Čajkovského hudbě prý choreografii adaptuje do základních rámů Petipovy zkratky a snaží se dotknout symbolů a archetypů Hoffmanových, a tím vytvořit příběhu logiku i přesah. Připustil, že různé a často uváděné inscenace Louskáčka se jedna druhé podobají "jako vejce vejci". Po 11 letech přichází v Baletu ND nová verze, originální, kterou Zuska chápe jako příležitost přijít s něčím novým. "Přijít po Vámosově inscenaci s klasickým Louskáčkem bych považoval za dramaturgický krok zpět," uzavřel.