Petráš původně u hradeckého krajského soudu v září 2013 dostal trest sedmi let vězení a desetiletý zákaz činnosti konkurzního a insolvenčního správce. Následně se případ na základě Petrášových dovolání opakovaně dostal k Nejvyššímu soudu. Poslední pravomocný verdikt s trestem sníženým na 5,5 roku a pět let zákazu činnosti vynesl pražský vrchní soud v březnu 2016. Další dovolání Nejvyšší soud loni v únoru zamítl.
Ústavní soud se Petrášovým případem už také částečně zabýval. Konstatoval, že Petráš neměl řádně doručenou výzvu k nástupu do vězení. Proto zrušil příkaz k dodání do výkonu trestu, ke kterému justice sáhla, když Petráš nepřišel dobrovolně. Nález však pro Petráše neznamenal, že se dostane na svobodu.
Petráš jako konkurzní správce pardubické firmy Direktum převedl podle obžaloby v roce 2004 z konkurzní podstaty protiprávně na účet své tehdejší manželky 30 milionů korun, z nichž deset milionů podle žalobců použil pro vlastní potřebu.
Zbylých 20 milionů půjčil slovenské firmě FKH Elektronic, a to bez vědomí soudu a věřitelů. Firma peníze použila na svůj provoz, později ale skončila v konkurzu a peníze Petrášovi nevrátila.
Muž se v minulosti hájil tím, že slovenské společnosti půjčil celou částku, tedy 30 milionů korun. Trval na tom, že se nedopustil žádného protiprávního jednání. Učinil prý pouze chybné manažerské rozhodnutí - chtěl prý peníze zhodnotit lépe, než jaká byla tehdejší nabídka bank.
