Toto číslo ale podle asociace není příliš vypovídající. "Máme celou řadu svěřenských fondů, které jsou sice zaregistrovány nebo si již zažádaly o registraci, ale prostřednictvím online aplikace stále nejsou dohledatelné. Předpokládáme, že bude potřeba ještě zhruba další měsíc na to, aby byla online evidence svěřenských fondů skutečně úplná," uvedl James Turnbull z APRSF.

Zodpovědnost za zápis do rejstříků je na straně správce svěřenského fondu. "Naše aktuální zkušenost je, že máme zaregistrovaných zhruba 95 procent všech fondů, ve zbývajících případech byl fond již ukončen a není tak nutné jej registrovat," uvedla Eva Hrušková ze společnosti Svěřenské fondy a trusty.

V tuto chvíli je těžké předjímat, co se stane se svěřenskými fondy, které nebudou registrovány. Může se stát, že s 1. červencem nezaregistrované svěřenské fondy zaniknou. Další možností je zrušení takového fondu rejstříkovým soudem. Tomu by ale měla předcházet výzva k odstranění nedostatku v podobě chybějící registrace.

Povinnost zápisu se týká všech fondů. Díky rejstříku jsou všechny podstatné informace o svěřenském fondu dostupné pro státní orgány jako jsou Finanční úřad, Policie ČR či Česká národní banka. Dalším výrazným přínosem je podle Turnbulla identifikační číslo, které souvisí s registrací fondu. "Jeho existence by měla mít pozitivní vliv například na spolupráci s bankami či jinými oficiálními organizacemi," dodal.

Turnbull již dříve řekl, že evidence zřejmě nebude mít viditelný dopad na fungování svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Veřejně dostupné informace jsou totiž výrazně omezené. "U jeho fondu je navíc většina informací již veřejně známá," podotkl. Babiš loni v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol právě do svěřenských fondů.