Americká ekonomika by měla vytvářet 75.000 až 100.000 pracovních míst měsíčně, aby držela krok s růstem pracovní síly. Růst počtu míst za srpen je tedy více než dostatečný. Ve zpracovatelském sektoru vzniklo asi 36.000 pracovních míst, ve stavebnictví 28.000 míst.
Průměrná hodinová mzda se zvýšila jen málo, a to o tři centy, respektive 0,1 procenta. V červenci růst činil 0,3 procenta. V meziročním srovnání růst mezd už pátý měsíc za sebou činil 2,5 procenta.
V srpnových číslech ještě není zohledněno řádění hurikánu Harvey, který v závěru měsíce zdevastoval části Texasu. Podle ekonomů by se to na mzdách mohl odrazit později, pokud budou přetrvávat následky povodní, jež přišly po hurikánu.
Americké akcie v reakci na zprávu zpevňovaly, Dow Jonesův index kolem newyorského poledne (18:00 SELČ) přidával 0,4 procenta na 22.035 bodů. Slabší tvorba pracovních míst totiž nahrává tomu, že americká centrální banka (Fed) by nemusela s dalším zvyšováním úrokových sazeb spěchat. Dolar se rovněž vydal vzhůru, protože i když vzniklo v srpnu méně míst, než se čekalo, není to dostatečný důvod k tomu, aby Fed výrazně měnil plány a od dalšího zvýšení úroků ustoupil.
Fed by tak mohl už tento měsíc oznámit podrobnosti ke snižování objemu portfolia dluhopisů. Ty centrální banka nakupovala několik let po finanční krizi, aby podpořila ekonomiku.
Nejvyšší úrovně za 16 let dosáhla v srpnu v USA míra spotřebitelské důvěry. Inflace zůstává nízko, v červenci se spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 0,1 procenta, což bylo přitom nejvíce za poslední tři měsíce. Ceny akcií od začátku roku vzrostly zhruba o deset procent.
V některých ohledech však americké ekonomice dochází dech. Snížil se prodej aut i počet domů nabízených k prodeji. Zda se podaří prosadit snížení daní, které slibuje prezident Donald Trump, je podle analytiků dál nejasné.
Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla tříprocentním tempem, což bylo výrazně více než v prvních třech měsících roku, kdy růst v přepočtu na celý rok činil 1,2 procenta.
