Valná hromada VaK Zlín rozhodovala v roce 2004 o smlouvě o prodeji části vodáren společnosti Jižní vodárenská, dnešní Moravská vodárenská, která je součástí koncernu Veolia. Umožnila tak zavedení takzvaného provozního modelu, při kterém se VaK stará o infrastrukturu, ale provozuje ji Veolia prostřednictvím Moravské vodárenské a dostává velkou část zisků. Tento model kritizují někteří menší akcionáři VaK. Poukazují na fakt, že kvůli provoznímu modelu nemohou žádat o evropské dotace na opravy a cena vody je vyšší než u vodáren, o které se obce starají samy. Město Zlín je největším akcionářem VaK Zlín. O neplatnosti valné hromady rozhodl Vrchní soud loni v listopadu. Situaci ve VaK Zlín řeší soudy léta, další soudy pokračují.

"Podle Vrchního soudu porušilo město Zlín v roce 2004 jak stanovy společnosti VaK, tak i zákonná ustanovení, když jednalo takzvaně ve shodě se společnostmi Jižní vodárenská a Českou spořitelnou s cílem umožnit zavedení takzvaného provozního modelu," uvedl Dvořák.

"Naši předchůdci na radnici udělali v roce 2004 několik velmi špatných rozhodnutí, to je nyní naprosto jasné a Vrchní soud to pojmenoval. Na nás je tuhle spletitou situaci vyřešit, což také uděláme. Mohu občany Zlína ujistit, že neplatnost jedné z valných hromad VaK nebude mít na ně žádný negativní vliv. Jde čistě o právnický problém. Z pohledu města je dobře, že máme další rozhodnutí soudu. Alespoň se ukáže, jakým způsobem máme dále postupovat, jaké máme možnosti," uvedl primátor Miroslav Adámek (STAN). Město chce nyní posoudit neplatnost smlouvy o prodeji části VaK i její provázanost se smlouvou o nájmu a provozování infrastruktury.

Jedním z menších akcionářů, kteří se obrátili na soud, bylo město Fryšták. Jeho starosta Lubomír Doležel (KDU-ČSL) dnes ČTK řekl, že by bylo dobré nyní jednat společně a najít řešení, aby obce opět mohly čerpat dotace. "Měli bychom si v klidu sednout ke stolu a říct si, co je přijatelné, jakou podobu by mohly mít další kroky, co je nejvýhodnější," uvedl Doležel. Se starosty měst a obcí, které provozní model kritizují, již jednal i hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Pokud by se vše mělo vrátit do stavu před zavedením provozního modelu, složitý by byl například návrat zaměstnanců do původní firmy či navracení věcí do VaK. "Způsobuje to vrásky nám všem, není to jednoduchý případ, je ojedinělý, není na to mustr, ještě se to v ČR nestalo," řekl dříve Čunek.

Předseda představenstva VaK Zlín Svatopluk Březík jednal s Moravskou vodárenskou o dalším postupu již po listopadovém usnesení Vrchního soudu. "Dosavadní jednání ovšem ukazují, že převzetí provozní části od společnosti Moravská vodárenská by nebylo jednoduché, neboť i její právní názor spočívá na trvání platnosti všech uzavřených smluv. Bez ohledu na složitost stávající právní situace bude společnost VaK Zlín nadále usilovat o ochranu svého majetku a zajištění bezproblémového zásobování pitnou vodou v zlínském regionu a nezvyšování ceny za vodné a stočné," sdělil dnes ČTK Březík.