Podnikatelský sektor podle asociace přitom do výzkumu a vývoje přispívá více než polovinou a firmy mají o využívání benefitů v podobě daňových odpočtů na tuto oblast zájem. "Mají chuť investovat, tím pádem mají chuť inovovat. Ale inovace bez investic do výzkumu je pro celou řadu firem nemožná," řekl Havlíček.
Z celkových výdajů na výzkum a vývoj, což loni bylo 88,6 miliardy korun, dosud nejvíce, činily podnikatelské zdroje 45,6 miliardy a meziročně vzrostly o 5,4 procenta. Ukázala to nová Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, kterou bude v pátek projednávat vládní vědecká rada. Podobná data také na konci října zveřejnil Český statistický úřad.
Vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) s ministerstvem financí jedná o zavedení povinnosti, která by umožnila, aby se peníze posouzené jako uznatelné položky opět zpětně investovaly do vědy a výzkumu. "Domníváme se, že by to mohlo pomoci celé věci, aby těm, kteří inovují a kteří peníze znovu investují do svých firem, to bylo uznáno," uvedl a dodal, že jednání ale nejsou jednoduchá. V tomto volebním období se změna ale asi nestihne, připustil. Havlíček naopak navrhuje zřídit jeden úřad, který by systém kontroloval s kompetentními odborníky.
Z průzkumu agentury IPSOS pro asociaci a firmu Ayming na vzorku 114 firem vyplývá, že většina firem využívající odpočet ho vnímá jako finanční úsporu. Třetina oslovených firem věnuje celou úsporu z odpočtu investicím do dalšího rozvoje. Třetina ale také zvažuje, že odpočtů už nevyužije. Firmy s většími obraty využívají možností odpočtů častěji a na delší dobu.
S odpočty ale mají podle Havlíčka podniky špatné zkušenosti, desítkám nebyly uznány a práva se domohly až kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Potíže spojené se systémem kontrol zejména menší firmy odrazují od toho, aby odpočtu využívaly, uvedl. "Považujeme to za velkou škodu, protože to je nepřímá forma podpory. Nám se zdá elegantní, správná a motivační. Byla by škoda, kdyby to směřovalo k tomu, že by odpočty čerpaly jen velké firmy," dodal.
