"Přínosy ze stabilního a předvídatelného směnného kurzu převýšily pro naši skupinu jednorázový negativní dopad, který souvisel s přeceněním zajišťovacích obchodů v roce 2013," uvedl za strojírenskou skupinu Vítkovice Machinery Group její finanční ředitel Martin Schauer. Skupina, pro níž export tvoří významný podíl, oceňuje především stabilitu kurzu. "V tomto kontextu měnový závazek ČNB vnímáme pozitivně," uvedl Schauer.
Výkonný ředitel firmy Odetka z Vrbna pod Pradědem na Bruntálsku, jež vyrábí knoty, šňůry či tkaničky, Petr Suk hodnotí intervence ČNB spíše pozitivně. "Co se exportu týče, tak to byl samozřejmě přínos, a u nás export tvoří 50 procent. Ale zase nám to nepomohlo při nákupu materiálu, který také nakupujeme v zahraničí," řekl. Tomu, kdo vyváží i v zahraničí nakupuje, to tak podle něj bylo v podstatě jedno. "Jednorázově to ale bylo příjemné. Rozhodně se ceny nezvýšily tak, jak jsem očekával, takže obchodu to jednorázově pomohlo," řekl Suk.
Kladně hodnotí zásah ČNB i Třinecké železárny. "Většinu obchodů realizujeme v zahraničí, takže devizové intervence ČNB měly v posledních dvou letech na naši firmu příznivý dopad. A to i přesto, že i vstupní materiál nakupujeme v cizí měně," uvedla finanční ředitelka železáren Radomíra Pekárková.
Mluvčí hutní společnosti Arcelormittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková uvedla, že hlavní funkční měnou pro firmu je už řadu let euro, nikoli česká koruna. "Většina transakcí z obchodního styku od nákupu surovin po prodej hotových výrobků je realizována v měně EUR. Současný vliv intervence ČNB je proto minimální," uvedla mluvčí.
