"V části přístavu je možné si pronajmout stání na celou sezonu, která má kapacitu až 37 lodí. Ta je už z více než poloviny obsazena klienty. Fungovat začne i půjčovna lodí, která nabídne rekreaci na vodě široké veřejnosti i bez kapitánského oprávnění," doplnil ředitel ŘVC Lubomír Fojtů. Druhá polovina přístavu bude sloužit pro krátkodobé stání lodí na pár hodin, přes noc nebo na několik dní.

V přístavu budou moci kotvit plavidla do délky 12 metrů. Za celou sezonu majitelé podle délky lodi zaplatí 10.000 až 18.000 korun, za měsíc pak 2500 až 5000 Kč. Za den, za stání delší než čtyři hodiny, 150 až 350 korun.

Přístav vznikl v meandru původního koryta Vltavy, která pod zámkem protékala do 30. let minulého století. Během stavby byly vytěženy stovky metrů krychlových bahna. Prostor byl oddělen od řeky povodňovým uzávěrem s novou zdvižnou lávkou, přibyly nábřežní zdi, na hladině dřevěná mola. Přístav má rampu na spouštění lodí a vybavení pro jejich zásobování vodou a elektřinou. Stavební práce za zhruba 220 milionů korun začaly v lednu 2012 a skončily loni.

Přístav je v majetku státu, zůstává ve správě ŘVC. Na podzim plánuje Ředitelství vodních cest postavit v přístavu budovu kapitanátu s informačním centrem a sociálním zázemím za zhruba osm milionů korun.

Podle starosty Hluboké Tomáše Jirsy (ODS) má otevření přístavu velký význam. "Od příštího roku, kdy bude dokončen projekt splavnění Vltavy, očekáváme na Hluboké 1000 lodí ročně, tolik jich podle statistik každý rok dojede z Prahy na orlickou přehradu a samozřejmě ty lodě chtějí plout dál," řekl ČTK Jirsa. Budování turistické infrastruktury podle něj města zatím nechávají na státu a podnikatelích, ale v budoucnu je možné, že České Budějovice, Hluboká nad Vltavu a Týn nad Vltavou budou podporovat nějakou pravidelnou lodní linku. "Zatím spolufinancujeme kolem řeky cyklostezky, parkoviště a podobně," dodal.

Vltava byla už v dávné historii hojně využívanou vodní spojnicí měst zakládaných při jejím toku. Postupně sloužila pro nákladní přepravu soli, dřeva a dalších materiálů z jihu Čech až do Prahy. Až novodobá výstavba některých vodních děl s absencí plavebních komor přerušila skutečnou splavnost Vltavy.

mi ktp