"Svěřenské fondy jsou v zahraničí naprosto běžným prostředkem, jak spravovat majetek. Dostávají se do legislativy stále většího počtu zemí, protože umožňují chránit majetek a zabránit například rozmělnění rodinného jmění a umožňují jednotlivcům prosadit svou vůli," uvedl Jakubec.
Podle loňského průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR si více než dvě třetiny majitelů rodinných firem uvědomují důležitost zajištění nástupnictví. Ani polovina z nich jej však nezačala ani plánovat.
"Proč se tak vysoké množství majitelů firem na podobnou situaci nepřipravuje, je těžké pochopit. Velkou roli hraje určitě nízká informovanost, nízké povědomí o možnostech a snad i kultura myšlení, neboť na podobné plánování nebyly v minulosti nástroje a lidé si ještě nenavykli správu majetku a nástupnictví řešit tak, jako například řeší závěť," řekl člen výkonného výboru asociace James Turnbull.
Založení svěřenského fondu vyžaduje pečlivý výběr správce, tedy fyzické osoby, která musí mít důvěru zakladatele fondu. Správce je zodpovědný za investice, administrativu a celkové spravování fondu. Pokud učiní cokoliv, co je v rozporu s těmito odpovědnostmi, například se o majetek nebude správně starat nebo jej dokonce zpronevěří, může být zakladatelem či beneficienty zažalován.
Česká daňová legislativa nahlíží na svěřenské fondy obdobně jako na běžné obchodní korporace. Nicméně existují významné rozdíly například ve zdanění při distribuci výnosů svěřenského fondu, upozornil Martin Felenda z asociace.
Situace okolo svěřenských fondů se v Česku po legislativní stránce dál vyvíjí. Možné riziko, že by se svěřenské fondy mohly stát nástrojem ke praní špinavých peněz, odstraní jejich povinná registrace, míní vedoucí právní sekce asociace Petr Šrámek. Návrh ministerstva spravedlnosti, který navazuje na evropskou legislativu, a který registraci nařizuje, půjde podle něj brzy do vlády. Spuštění registru ale vzhledem k legislativním lhůtám nelze očekávat dříve než od ledna 2016.
