7°C
Prezident Václav Havel je pro Česko i dnes ikonou. „Černým puntíkem“ v jeho pověsti ale stále zůstává lednová amnestie v roce 1990. Z 31 000 tehdejších věznů jich bylo propuštěno 23 000. Amnestie se vztahovala pouze na lidi odsouzené na méně než tři roky, pachatelům násilných trestných činů byl však z trestu odpuštěn rok, čímž došlo i na propuštění násilníků a vrahů. Havel k amnestii přistoupil, protože normalizační odsouzení, které „zabásnutí“ za odpor režimu byli kriminalizováni za běžné zločiny - těžko se pak dalo odlišovat skutečné lumpy od těch, které se jen znelíbili vedení státu. Na svobodu se nakonec dostalo několik zločinců, kteří spáchali ty nejhorší zločiny. „Znalci říkají, že ta amnestie byla smysluplná. Samozřejmě, že v té pohnuté době vznikl bezpočet rozmanitých bludů – například, že kriminalita vinou této amnestie rapidně stoupla,“ prohlásil tehdy sám Havel.
