9°C
Service, který vítal před 13 lety na pražské Ruzyni dva Jacksonovy Boeingy 707, a pak mu tři dny sháněl po Praze bílý deštník. „Byl to problém. Michael ho chtěl bez nápisu,“ vzpomíná Zahradník.
Jak se to všechno seběhlo? Týden před 7. září 1996 přiletěl do Prahy Serge Grimaux – promotér Jacksonova evropského turné HIStory, které startovalo v Praze. „Zavolal mi a řekl: Je to na tobě! Budeš ho chránit. Já mu namítal, že na to mohu mít jenom 10 lidí! A to je málo. On prý, že to stačí. Ale nestačilo. Tehdy ta paráda byla na 50 bodyguardů, ne-li víc. Ale vzal jsem to,“ popisuje Zahradník, který vzápětí dostal »velký« úkol: Sehnat pro krále popu veliké bílé paraple.
„A to byl problém. Všechny ty obrovské deštníky měly nápisy. Tři dny mi trvalo, než jsem ho sehnal,“ svěřuje Zahradník. Když ho vítězoslavně na letiště přivezl, Jacksonův tajemník Wayne s ním šel pro krále popu za vřavy šílících fanoušků do letadla. Netrvalo ani minutu a božský Michael si to už pod deštníkem štrádoval k černému renaultu s neprůstřelnými skly.
Další příběhy čtěte zde:
Šéfkuchař Václav 'Billy' Jůza: Jackson byl šprýmař, co měl alergii na česnek
Erika Janičová zažila líbání přímo v apartmá Michaela Jacksona
Hrál si v hračkářství
Před koncertem na Letenské pláni měl Jackson čtyři dny volna. První den si prohlédl Hradčany, byl na audienci i u Václava Havla, zkontroloval svoji sochu v nadživotní velikosti na Letné, a chtěl do hračkářství.
„Jeli jsme do Myšáka Plyšáka na Letné. Prosil jsem tehdejšího ředitele policie Charváta, ať pomůže, že to bude masakr. Vykašlal se na to,“ vzpomíná Zahradník. Michael v tehdejším největším světě hraček vydržel 45 minut. „Byla tam jedna maminka s malým chlapečkem. Michael si s ním půl hodiny pouštěl takové malé autíčko na setrvačník. Za tu dobu způsobil venku dopravní kolaps. Lidé se shromažďovali před hračkářstvím, auta jezdila v protisměru a tramvaje díky davům lidí stály. Volal jsem policii Prahy 7, aby pomohli. Poslali jednoho malého dopraváka,“ popisuje Zahradník.
Výloha nápor nevydržela
A když Jackson navštívil knihkupectví na Můstku, byl to prý ještě větší masakr. „Během dvou minut se před obchodem shromáždilo snad pět tisíc lidí. To už jsem měl strach. Ani moji kluci, z nichž každý měl dva metry a vážil 160 kilo, to nezvládli. Dav vymlátil výlohu.“
Zahradník také vzpomíná, jak Jackson jednou opouštěl hotel InterContinental. „Po každé straně jeho vozu museli klusat tři moji kluci. Byl to nářez. Ten dav v Pařížské ulici byl rychlejší, než kolona aut. Jacksona v tom autě málem sešrotovali,“ popisuje Zahradník s tím, že v tom šílenství ošklivě pošlapali jednoho mladíka.
„Pomoc policie jsem tehdy velmi potřeboval,“ zdůrazňuje Zahradník a vzpomíná, jak byl tehdy kvůli její neschopnosti tahán po výsleších. „Jacksonova kolona při jednom výjezdu přejela jednomu policistovi achilovku. Musel jsem potom chodit na výslechy a vysvětlovat, že to nebyli moji lidé a že kdyby mi policie pomáhala, nestalo by se to.“ K incidentu došlo, když jel Jackson do Železné ulice nakupovat loutky. „Tam to bylo hodně špatné. Ulice to je uzoučká a já měl co dělat, abych ho z toho krámu vytáhl,“ říká Zahradník.
V Motole přestali operovat
S Jacksnem navštívil i dva dětské domovy a nemocnici v Motole. „Když jsme jeli do Motola, měl jsem kufry dvou jaguárů až po okraj nacpané plyšáky. A když jsme vešli do nemocnice, připadalo mi, že snad přestali i operovat. Chodby byly najednou plné nejenom pacientů, ale i bílých plášťů. Doslova pohroma. Musel jsem chytit Jacksona za ruku a naskočit s ním rychle do výtahu a pak do auta. Jeho lidé potom museli na zkoušku na Letnou dorazit taxíkem,“ vzpomíná Zahradník.
Protože šlo o zahajovací koncert, do Prahy se na Jacksona sjeli i lidé ze všech evropských poboček Sony Music, která Jacksonovi vydávala desky. Zahradník a jeho 10 bodyguardů měli tedy ve finále na starosti 600 lidí včetně Jacksona a arabského sedmnáctiletého prince, pro kterého z Ruzyně vyslal svůj boeing.
„Ptal jsem se, jestli si mám z Německa nechat dovézt 20 aut, že to nemůžeme jinak zvládnout. Wayne mi říkal, že ne. Potom ale v ten poslední den chtěl dalších pět aut. Nešlo to. Wayne mi potom přišel říct, že Michael je smutnej a nechápe, proč mu nechci vyhovět,“ vzpomíná Zahradník.
Tichý a vyplašený
Zdeněk Zahradník krále popu poznal jako plachého, a skromného člověka. "Přitom to byla největší světová megastar. ze všeho neuvěřitelně vyplašenej a moc toho nenamluvil. Za těch pár dnů jsme spolu prohodili opravdu jenom pár vět,“ říká Zahradník, kterému Jackson dal veškerou důvěru. „Takovou jsem dodnes už od nikoho nedostal. Řekl mi: Věřím ti, v Praze se vyznáš. Budeme jezdit za tebou.“ To byla pro Zahradníka velká poklona.
„Teď, když tu byla Tina Turner, její bodyguard mi pomalu říkal, že mám volant držet oběma rukama,“ váží si Zahradník Jacksonovy důvěry a dodává: „Jsem rád, že jsem měl s Michaelem Jacksonem tu čest. A pochopil jsem také okamžitě, že Jacksona už nikdo nikdy nepředčí. Protože, jestliže někdo na světě nevěděl, jak se jmenuje americký prezident, celá zeměkoule věděla, kdo je Michael Jackson. I to nejmenší dítě v zemi třetího světa v Etiopii. Je to velká škoda, co se stalo. Zbyly mi po něm nezapomenutelné vzpomínky, podpis na fotce a ten bílý deštník, který si u mne zapomněl v kufru.“
