14°C
„Divoká Vltava se v pražské kotlině zklidnila v takzvaném maninském meandru, kde ukládala v naplaveninách to, co v horním úseku odebrala. Propojení Holešovic a Libně bylo další výzvou pro naše předky. První most, který se v této oblasti zrodil, byl mostem dřevěným,“ uvedl vedoucí oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) Jan Zemánek.
Dřevěná stavba, která se na zmiňovaných místech objevila, přitom v minulosti sloužila Pražanům jinde směrem proti proudu řeky. U Národního divadla totiž její konstrukce fungovala coby provizorní přechod přes Vltavu během doby, kdy se po dožití zdejšího závěsného mostu rozbíhala stavba mostu „Budoucnost“, který dnes známe jako most Legií.
Museli ho prodloužit
„Mostní dřevěné provizorium mělo 17 věšadlových polí o celkové délce 343 metrů. Tato délka nebyla pro plochu v Maninách dostačující, proto bylo nezbytné trasu doplnit o dalších 108 metrů mostu. Definitivní trasa budoucích mostů byla naplánována v pokračování Dělnické ulice. Z tohoto důvodu byl dřevěný provizorní most posunut o 20 metrů níže po proudu řeky. Naváděcí rampa na předmostí v Holešovicích byla napojena do ulice U Průhonu. Tím se uvolnila ulice Dělnická pro budoucí řešení,“ vysvětlil Jan Zemánek.
Na opačném břehu v Libni pak bylo nezbytné překlenout stávající koryto řeky. Došlo tu proto k návrhu obloukového mostu, čímž vznikla finální soustava, která na tomto místě sloužila k propojení obou stran Vltavy.
Stihli to za méně než rok
„Se stavbou bylo započato dne 21. června 1902 demontáží dřevěného mostu u Národního divadla. Tesařské práce byly svěřeny Antonínu Kubešovi, který v té době zastával post mistra tesaře. Smlouva na demontáž a montáž mostu v Libni byla podepsána s lhůtou provedení na 11 měsíců,“ nastínil rychlost tehdejších prací odborník TSK.
Zatěžkávací zkouška na místě proběhla 15. dubna 1903. Na chodníky se tehdy naskládaly cihly a po mostě jezdily povozy s koňmi. Dřevěnou konstrukci doplňovaly tažené části z oceli. Stavba dosahovala šířky 7,5 metru s vozovkou o šířce 5 metrů. Část dřevěné mostní soustavy později nahradila betonová konstrukce, kterou na místě můžeme vidět dodnes. Jde o takzvaný „inundační“ most, tedy část stavby, která se nachází na souši. Libeňský most tak, jak ho známe v 21. století, začal veřejnosti sloužit až roku 1928.
Podívejte se na historické fotografie přemostění mezi Holešovicemi a Libní:
Dnes se podle odborníků současný Libeňský most nachází prakticky v havarijním stavu. Probíhají na něm proto různé průzkumy včetně zatěžkávacích zkoušek. Podívejte se, jak to během nich vypadá:
Potkávání dvou nákladních vozů na Libeňském mostě Pavel Lopušník
