9°C
„Chtějí po nás nájemné i více než 10 000 korun za hektar, což je nepřijatelné,“ řekl Blesku tajemník Moravského rybářského svazu Václav Habán.
Nádrže, na kterých mají rybáři platit pachtovné, přitom neslouží primárně k chovu ryb. „Na jejich zpoplatnění neexistuje právní nárok,“ myslí si šéf rybářů v Rajhradě Lukáš Vágner. Požadovaná výše plateb podle rybářů navíc nekoresponduje s obvyklou cenou, která se u produkčních chovných rybníků pohybuje kolem 2 000 korun za hektar. „Na chovných rybnících se přitom vytváří kýžený zisk, na rozdíl od rybářských revírů,“ zdůraznil tajemník Habán.
Rybáři vyberou od svých členů ročně na povolenkách 50 milionů korun. Peníze jdou na zarybnění vod. Spolek, který je po myslivcích druhým největším zájmovým sdružením v Česku, nevytváří zisk a od státu pobírá ročně zhruba jen dvoumilionové dotace.
V jaké pozici jsou vůči státu rybáři?
Rybáři stojí před existenčním rozhodnutím. Jsou dva scénáře. Buď přistoupí na zvýšení nájmu a členům výrazně zvýší cenu povolenek, ze současných 950 Kč až na zhruba 2 000 Kč. To by znamenalo dramatický úbytek rybářů. Nebo nepřistoupí na zvýšení pachtovného a Povodí Moravy a Lesy ČR zruší revíry a rybáři o ně přijdou. Pak je státní podniky třeba prodají ke komerčnímu využití soukromníkům a bohatým lovcům.
Některé nádrže jsou už pryč
V ohrožení je z hlediska rybářů 52 nádrží o rozloze 180 hektarů v Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém kraji a na Vysočině. Moravský rybářský svaz již přišel o nádrž Chvojnice u Rosic, zásadně ohroženy jsou například Ponětovice, Markovka-Kralice u Třebíče, Horní Dunajovice nebo Osvětimany. To jsou vodní nádrže na vodních tocích.
Desetitisíce členů
Moravský rybářský svaz má více než 70 000 členů, ročně vydává více než 60 000 povolenek. Spravuje revíry o rozloze 7 300 hektarů. Největšími revíry jsou Dyje 5 na Novomlýnských nádržích, Dyje 15 na Vranově, Dyje 7 na Mušově, Jihlava 7–8 v Dalešicích a Svratka 5 na Brněnské přehradě.
Povodí Moravy: Péče řádného hospodáře!
A co říkají na nářky rybářů na Povodí Moravy? Při nakládání s majetkem musí prý státní podnik postupovat podle zákona jako řádný hospodář. „Nájmy se týkají výlučně malých nádrží. Takových máme ve správě několik desítek a vynakládáme nemalé peníze na jejich pravidelnou údržbu. U těchto nádrží je navíc rekreační rybolov mnohdy jejich nejvýznamnějším účelem,“ řekl Blesku mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Snahou podniku je podle něj dosáhnout dohody s rybářskými organizacemi, a to jak v otázce užívaní, tak údržby nádrží. „Při stanovování nájmů postupujeme vždy v souladu s právní úpravou a vnitřními předpisy. Při stanovení celkové ceny je ovšem zohledňována také pozemková držba pod vodní nádrží a náklady spojené s její pravidelnou údržbou,“ konstatoval Chmelař.
Podle něj je nezbytné, aby Povodí Moravy postupovalo stejně a nediskriminačně ke všem nájemcům vodních nádrž bez rozdílu. „S valnou většinou nájemců jsme shodu našli a uzavřeli nájemní smlouvy. Věříme, že i s Moravským rybářským svazem se nám podaří najít oboustranně akceptovatelné řešení,“ zdůraznil mluvčí.
