1. Mléko na lustru, jablka v předsíni

Napište si seznam asi 10 věcí. V duchu procházejte domem a pokládejte položky ze seznamu na nezvyklá místa. Například mléko dejte na lustr, jablka do předsíně. Později jednotlivé předměty v duchu »posbírejte«. Zapište si, kde jste co »sebrali«, aniž byste se na seznam dívali. Pamatujete si alespoň sedm věcí a nezvyklých míst, kam jste je jakoby umístili?

2. Nákupní seznam nechte doma

Tentokrát si nákupní seznam napište, ale nechte ho doma. Rozdělte ho na několik imaginárních krabic a do každé si napište 5 např. mléčných výrobků (máslo, jogurt, mléko, sýr, tvaroh). Pak udělejte totéž s ovocem, zeleninou atd. Nedávejte do jedné krabice víc než pět položek. Přiblížili byste se totiž hranici kapacity vaší krátkodobé paměti. Na nákupu se pak už jen snažte rozpomenout na položky z každé kategorie. Nekupujte víc věcí, než na které si vzpomenete. Doma pak zkontrolujte podle seznamu, co jste si zapamatovali. Máte z čeho uvařit večeři?

3. Buďte zvědaví

Dávejte si malé úkoly. Přepočítávejte si peníze při nákupu, zapamatujte si telefonní čísla svých známých apod. „Zkuste si třeba vzpomenout na datum nějaké události, která je pro vás důležitá. Čím více nás totiž informace zajímá a nejde jen o nezáživné biflování faktů, tím déle ji uchováte v paměti,” říká PharmDr. Věra Oswaldová z Alphega lékárny v Kadani. 

4. Pravidelně se hýbejte

I lehký pohyb zlepší mozkovou aktivitu. Ať už se jedná o jízdu na kole, běh nebo svižnou procházku, tisíce vašich mozkových buněk budou muset spolupracovat. Potřebujete se naučit nová anglická slovíčka? Jděte se projít – jak se lidově říká, mozek se vám osvěží.

5. Odpočívejte

„Odpočinek je pro tělo i mozek stejně důležitý jako fyzická aktivita. Mozek totiž skutečně pracuje 24 hodin denně, i ve spánku, o to více je důležité nechat ho chvíli v klidu,” radí lékárnice.  Poslech hudby, sport nebo spánek působí na mozek blahodárně – všechny informace pak může v klidu zpracovat.

Co je Alzheimer?

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles funkcí jako je myšlení, paměť, úsudek. Bývá nejčastější příčinou demence. Nejdříve se zhoršuje krátkodobá paměť. Nemocný má problémy s vyjadřováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. Odhaduje se, že Alzheimerem trpí 5 % lidí starších 60 let, a až 50 % seniorů starších 85 let.

Demenci způsobuje mnoho různých faktorů. Některé z demencí je možno vyléčit, ale je důležité jejich včasné rozpoznání. Nejčastěji je demence způsobena Alzheimerovu nemocí. Zhruba 5 až 8 % všech lidí starších 65 let trpí některou z forem demence. Toto číslo se zdvojnásobuje zhruba po každých dalších pěti letech.