Možné prý je i zavedení embarga na vývoz zbraní do africké země, pokud strany konfliktu nedospějí ke kompromisu. Rozhovory o něm tento týden pokračují v Etiopii. Východoafrický mezivládní úřad pro rozvoj (IGAD), který sdružuje státy regionu a funguje jako prostředník vyjednávání, stanovil tento čtvrtek jako nejzazší termín pro dosažení rozhodující mírové dohody.

"Ti, kteří hatí mír, musí začít platit," prohlásila dnes americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová.

Počátkem tohoto měsíce se na novém příměří dohodli znepřátelení představitelé Jižního Súdánu, prezident Salva Kiir a jeho bývalý viceprezident Riek Machar. Ti se v roce 2013 dostali do konfliktu, který přerostl v násilí. Občanská válka vyvolala i vážnou humanitární krizi. Poslední dohoda o příměří byla podepsána v Addis Abebě, stejně jako šest předchozích, které vždy zkrachovaly krátce po vyhlášení.

Dnešní rezoluce neuvádí přímo Kiira nebo Machara jako možné terče sankcí. Varuje však, že sankce mohou postihnout "lídry jakékoli entity".

Konflikt, který sužuje Jižní Súdán již déle než rok, si nejspíše vyžádal desítky tisíc mrtvých. Nejhorší je situace na severu a severovýchodě země, ve státech Jednota a Horní Nil a v jejich správních střediscích Bentiu a Malakal.

Jižní Súdán jako samostatný stát vznikl v roce 2011 odtržením od Súdánu. Situaci v zemi od začátku ztěžují etnické konflikty mezi Dinky, kteří převládají ve vládě, a povstaleckými Nuery. V červenci 2013 president Kiir (původem Dinka) propustil viceprezidenta Rieka Machara (pocházejícího z nuerského etnika) a původně politický konflikt následně přerostl v ozbrojené etnické srážky. Prezident Kiir obvinil svého bývalého kolegu z pokusu o převrat.

Jihosúdánští povstalci dnes varovali, že nejnovější mírové rozhovory by mohly ztroskotat, pokud vláda neučiní ústupky, zvláště pokud jde o dělbu moci v případné vládě národní jednoty.