Jak řekl ČTK v minulém týdnu mluvčí ministerstva Hynek Jordán, záměr sloučit oba hřebčince pod LČR nezaručuje chovatelským zařízením dostatečnou samostatnost v plnění svěřených úkolů a omezuje možný rozvoj institucí. Zřízení příspěvkových organizací prý naopak hřebčincům nejlépe umožní zajistit hlavní předmět jejich podnikání. Tím je plnění úkolů státní péče o plemenářství v chovu koní.
Bendl zdůvodňoval plánovanou transformaci hřebčinců pod LČR budoucími úsporami, které měly dosáhnout až 25 milionů korun ročně. Chovy chladnokrevných koní mělo podpořit jejich využívání při těžbě dřeva v lesích.
V souvislosti se záměrem přeměny hřebčinců na příspěvkové organizace navrhla začátkem letošního února skupina poslanců úpravu plemenářského zákona. Cílem je zajistit jejich další financování. S návrhem dnes kabinet souhlasil.
Návrh má plemenářský zákon upravit tak, aby se přizpůsobil změně právní formy hřebčinců, čímž se dlouhodobě stabilizuje jejich financování. Očekává se, že každý hřebčinec bude z kapitoly ministerstva zemědělství dostávat 18 milionů až 20 milionů korun ročně jako příspěvek na provoz a dalších pět milionů jako investiční dotaci.
