Ta odhaduje, že podobně jako v zahraničí by se měl podíl mimořádně nadaných dětí pohybovat mezi dvěma až třemi procenty. Rodiče mimořádně nadaných dětí však školské poradny vyhledávají málo. "Mají zafixované, že se tam řeší jen vzdělávací obtíže, takže tam přicházejí až ve chvíli, kdy má jejich nadané dítě potíže ve škole," uvedla Fořtíková, která vede obecně prospěšnou společnost zaměřenou na aktivity právě pro mimořádně nadané děti.

Bez doporučení z pedagogicko-psychologické poradny přitom rodiče nemohou požadovat po například individuální vzdělávací plán nebo přeskočení ročníku. Na to mají ze zákona nárok. "Všechno ale závisí na lidech, někteří učitelé i bez dobrozdání z poradny dávají těmto dětem například úkoly navíc," poznamenala Fořtíková.

V mateřských školách, které v uplynulém školním roce navštívila ČŠI, se děti diagnostikované jako mimořádně nadané vyskytovaly ojediněle. Podle Fořtíkové ale mohou rodiče zbystřit už mezi druhým a třetím rokem věku dítěte. Tyto děti bývají výrazně napřed proti vývojovým tabulkám a mají netypické zájmy. Místo hraček a pískoviště je lákají čísla a písmena, prohlížejí si encyklopedie.

Pro rozvoj talentu těchto dětí je zásadní přechod na základní školu. V první třídě bývají výrazně napřed, ale zároveň mají velkou chuť dozvídat se nové věci a učit se. Pokud se jim učitelky nevěnují s tím, že v danou chvíli vše potřebné umějí, může dítě podle Fořtíkové ztratit zájem. "Dítě ztrácí motivaci a zájem o školu. Pochopí, že ve škole se nic nového nedozví. Tohle je později velmi těžko napravitelné," upozornila.

Naprosto zásadní je role rodičů. "Například naše aktivity v drtivé většině vyhledávají rodiče, kteří mají vzdělání dětí jako prioritu. A to bez ohledu na to, jaké vzdělání mají sami," řekla ředitelka.

Na středních školách podle údajů ministerstva školství, na něž odkazuje inspekce, ve školním roce 2013/2014 studovalo podle individuálně vzdělávacího plánu 205 mimořádně nadaných, což je meziroční nárůst o 38. Z toho 30 žáků navštěvovalo nižší gymnázium.

Středoškoláci podle Fořtíkové už nespoléhají jen na školu. "Už si sami vyhledávají mimoškolní aktivity, které rozvíjejí jejich zájem," řekla. Nabídka těchto aktivit, které zajišťují státní i komerční subjekty, podle ní zhruba odpovídá poptávce. V uplynulých dnech v souvislosti s nimi vyšlo najevo, že ministerstvo zrušilo schválenou dotaci pro české provozovatele mezinárodních internetových kurzů CTYOnline organizovaných ve spolupráci s americkou univerzitou Johnse Hopkinse. "Myslím, že státní dotace by měly v první řadě mířit do škol. Komerční subjekty by měly dělat aktivity, na které si samy vydělají. Spoléhat na dotace je ošidné," komentovala to Fořtíková.