Nezávislost Jižní Osetie a další separatistické oblasti Abcházie uznalo Rusko po krátké válce s Gruzií v srpnu 2008, ale zatím ruského příkladu následovala jen hrstka zemí z Latinské Ameriky a Tichomoří. Evropská unie předem oznámila, že výsledky voleb neuzná, protože Jižní Osetii nadále považuje za součást Gruzie.
"Ve volbách do parlamentu neuznávané Jižní Osetie zvítězila strana Jednotná Osetie, která získala 43,10 procenta hlasů," napsal na svém webu list Vedomosti s odvoláním na prohlášení mluvčí volební komise po sečtení všech hlasů. Další tři strany, které překonaly volební práh, následovaly se značným odstupem. K volebním urnám přišly tři pětiny z asi 33.000 voličů.
Vítěznou stranu, která má podle agentury Interfax získat 20 z 34 poslaneckých křesel, vede nynější úřadující ministr pro mimořádné situace Anatolij Bibilov. Ten v roce 2011 v prezidentských volbách jako vládní kandidát utrpěl pokořující porážku od opoziční političky. Ústavní soud ale volby zrušil a v opakovaných volbách vyhrál bývalý místní náčelník tajné policie KGB Leonid Tibilov.
Politologové předpokládali, že Bibilovovo vítězství může oslabit Tibilovovy pozice, nicméně nečekali žádnou změnu proruského kurzu. Ve volbách prý žádnou roli nehrála ideologie, ale šlo spíše o boj klanů o přístup k ruským dotacím.
Bibilovova strana vedla kampaň pod heslem připojení k Rusku, které Jižní Osetii každým rokem poskytuje dotace ve výši asi tří miliard rublů (asi 1,75 miliardy Kč). Prvním krokem na této cestě by se podle agentury RIA Novosti mělo stát referendum.
Gruzínský tisk předpokládal, že žádost o připojení Jižní Osetie k Rusku by se pro Moskvu mohla stát pákou nátlaku na Tbilisi, které usiluje o členství v Evropské unii a NATO. Podle některých ruských politologů ale připojení dalších území k Rusku nepřijde na pořad přinejmenším do vyřešení ukrajinské krize, a to kvůli hrozbě západních sankcí
