Vojenští plánovači mají v příštích týdnech jako naléhavou záležitost připravit návrh, jak zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Některé státy, například USA, Polsko, Německo, Británie, Portugalsko, Turecko či Francie, už dnes nabídly konkrétní příspěvky.
Podle nejmenovaného aliančního zdroje to může znamenat nejen posílení či nové rozmístění pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale třeba také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na večerní tiskové konferenci upozornil, že předložené návrhy budou před jejich uvedením v život muset probrat a schválit političtí zástupci členských zemí.
Ministři zahraničí NATO dnes zdůraznili, že aliance odsuzuje ruský postup a anexi ukrajinského Krymu má za nelegální a nelegitimní. "Odmítli jsme taktiku zastrašování," prohlásil na tiskové konferenci šéf americké diplomacie John Kerry.
"Žádáme Rusko, aby zmírnilo napětí snížením počtů svých vojáků na Krymu na předkrizovou úroveň a jejich stažením na základny," uvedli ministři ve společném prohlášení. Rusko podle nich musí dodržovat své závazky i mezinárodní právo.
Rasmussen dnes před novináři nepotvrdil informace o snižování počtů ruských vojáků na ukrajinských hranicích.
Aliance ukončuje veškerou praktickou spolupráci s Ruskem, které bylo v NATO před krizí vnímáno jako strategický partner, byť někdy problematický. Kooperace se týkala takových oblastí jako je boj proti terorismu, vojenské vzdělávání či věda.
Pokračovat ale podle Rasmussena zřejmě bude spolupráce týkající se Afghánistánu: generální tajemník připomněl dohody o přesunech jednotek či projekt modernizace vrtulníků pro afghánské letectvo. "Na zajištění úspěchu naší mise v Afghánistánu máme společný zájem," řekl. Pokračovat by prý také měla mezinárodní spolupráce v boji proti drogám pocházejícím z Afghánistánu, které se kromě aliance a Ruska účastní i další státy.
Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka se ministři k otázce spolupráce s Ruskem vrátí v červnu, kdy posoudí, zda je možné ji obnovit a případně v jaké míře. "Schůzka byla utvrzením solidarity", řekl novinářům Zaorálek.
Bylo podle něj významné, že také alianční země, kterých se krize bezprostředně netýká, daly jasně najevo, že vnímají důležitost jednotného postupu. "Vaše obavy jsou naše obavy," prohlásil podle zdroje ČTK z jednání jeden z přítomných ministrů.
Kerry večer před novináři zdůraznil, že odhodlání členských zemí ke společné ochraně je neochvějné. Ruská výzva podle něj alianci probudila.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove ministrům popsal opatření, která už aliance k ochraně svých členů přijala. Známé je posílení ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí a Polsku, hlídkování strojů AWACS či vyšší námořní aktivita v Černém moři.
"Byla to jednoznačná sada opatření, která dala najevo, že aliance tu situaci bere vážně a činí všechno co může - aniž by eskalovala situaci -, co z hlediska vojenského je třeba udělat," zhodnotil to český ministr.
Kerry novinářům připomněl, že USA přispěly šesti stíhačkami pro misi v Pobaltí, 12 strojů F-16 je nyní Polsku. V Černém moři NATO reprezentují americká plavidla. "A další americká podpora je na cestě," uvedl. Americký ministr ale také jasně zdůraznil potřebu posílení výdajů na obranu v mnoha členských zemích aliance.
Z debaty podle Zaorálka vyplynula řada konkrétních kroků ve spolupráci s Ukrajinou. "Neznamenají vojenskou pomoc, nějaké dodávání zbraní," řekl Zaorálek. Ve společném prohlášení po jednání Rady NATO-Ukrajina, kde byl přítomen ukrajinský ministr Andrij Deščycja, se hovoří například o posílení styčného úřadu NATO v Kyjevě. Text se také obecně zmiňuje o prosazení okamžitých i střednědobých opatření, která mají přispět k větší schopnosti Ukrajiny zajistit si vlastní bezpečnost.
Děščycja hovořil o posílení politického dialogu s NATO a plném využití partnerského postavení, včetně přístupu k dodatečným finančním prostředků, o zesílení spolupráce společné skupiny pro obranné reformy, o rychlém rozmístění civilního podpůrného týmů či o kybernetické bezpečnosti.
Podle generálního tajemníka NATO je cílem spolupráce moderní ukrajinská armáda. "Mluvíme o podpoře transformace ukrajinských ozbrojených sil v modernější, profesionálnější a efektivnější organizaci schopnou věrohodně zajistit obranu proti vojenskému ohrožení. Posílit by měly schopnosti ukrajinských sil spolupracovat s NATO, proto budou mít Ukrajinci větší přístup na alianční cvičení. Rozvoji ukrajinské armády může v případě potřeby napomoci také vyslání mobilních výcvikových týmů aliance."
Více chce NATO spolupracovat také s dalšími východoevropskými partnery. Ačkoli je prohlášení přímo nejmenuje, Rasmussen večer potvrdil informace diplomatických zdrojů, že míněna je kooperace s Arménií, Ázerbájdžánem a Moldavskem.
