Serpan nejen maloval, byl také básník a vědec. Sám sebe nazýval „spisolířem“, protože v rámci své tvorby co do důležitosti nerozlišoval mezi malbami a texty. Pro názvy svých obrazů používal vlastní smyšlený jazyk, kterým prý mluvila mezi sebou jeho rodina. Serpanův život od malička provázely mnohé zvraty.

Jaroslav Serpan (vlastním jménem Sossountzov) se narodil v roce 1922 v Karlštejně lékařům, kteří do Československa emigrovali v roce 1917 z carského Ruska. Rodina pak odešla do Francie, protože tam ale neuznali jejich lékařské tituly, přesídlili do tehdejší francouzské kolonie v africkém Dahome (dnes Benin).

Po návratu do Paříže Serpan vystudoval matematiku a biologii na Sorbonně, kde později učil. Původní jméno si změnil na Serpan - prý podle hada, jehož coby student chytil ve školní zahradě; také slovo dahome znamená "v břiše hada". Do vlasti naposledy přijel v roce 1947, kdy byla jeho díla součástí pražské verze mezinárodní výstavy surrealismu, uvádí kurátorka výstavy Jitka Šosová.

Surrealismu se Serpan věnoval krátce v začátcích své tvorby započaté koncem 40. let. Od surrealismu se poté odklonil a vydal se novou cestou abstrakce. Kurátorka Serpana spojuje se slavnými jmény francouzského uměleckého kritika Michela Tapié, umělcem Georgesem Mathieu, Antoni Tapiesem či Jacksonem Pollockem. Termín informel poprvé použil právě Tapié ve své knize Un Art Autre (Jiné umění), ve které popsal různé typy umění, které byly založeny na improvizačních (informálních či bez formy) technikách.

Informel boural koncepty tradičního umění i kompozice, byl spontánní, iracionální a svobodný. Serpan ve své tvorbě kladl stále větší důraz na barvy a stejně jako další malíři informelu kupil barvy do vrstev ve velké dynamice. V roce 1970 od tohoto projevu ustupuje a začíná tvořit ve stylu popartu.

Serpanova díla jsou ve sbírkách Muzea moderního umění (MoMA) a Guggenheimova muzea v New Yorku nebo ve vídeňském MuMoKu. V roce 1959 bylo jeho dílo součástí prestižní přehlídky Documenta v německém Kasselu. Základ výstavy v Muzeu Kampa tvoří sbírka, kterou loni koupil český sběratel ze Serpanovy pozůstalosti, říká spolupořadatel výstavy David Železný.