Část lebky se našla ve zdi kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi a je připisována Janu Žižkovi. "Je ale pravda, že nález z roku 1910 nelze stoprocentně identifikovat. Nicméně pravost těchto ostatků nelze vyloučit, má to oporu v antropologických výzkumech minulých let," uvedl ředitel muzea Jakub Smrčka. Výzkumy podle něj ukázaly, že jde o lebku muže, jenž v útlém mládí oslepl po těžké sečné ráně, dožil se více než 60 let a nedlouho před koncem života se mu vyhojilo větší zranění nad druhým okem.
Žižkovu kalvu viděli v minulých dnech také návštěvníci Prácheňského muzea v Písku. Do Tábora ji dnes doprovodil ozbrojený průvod v historických kostýmech. V gotickém sále Staré táborské radnice ji lidé budou moci vidět až do soboty 18. října. Výstava s řadou dalších dokladů Žižkovy památky ze sbírek Husitského muzea v Táboře, Městského muzea v Čáslavi a Národního muzea v Praze potrvá do 21. března 2015.
Jan Žižka se narodil kolem roku 1360 na jihočeské tvrzi Trocnov a o většině jeho života toho není příliš známo. Asi ve 12 letech přišel o jedno oko, měl dvě manželky (s jednou z nich zplodil dceru), které obě záhy zemřely. Jako zemanovi se mu příliš nedařilo, a tak začal působit v tlupě lapků a později jako žoldák, než se v roce 1419 zařadil mezi přední postavy husitského hnutí.
Žižka patřil k největším vojevůdcům české historie. Zemřel 11. října 1424 v Přibyslavi. V té době byl považován za jednoho z nejmocnějších mužů v Čechách.
bjr dp
