Organizátoři pro návštěvníky připravili 24 programů na šesti scénách. "Z těch tematicky zaměřených pořadů to byl třeba program o krojích všech zúčastněných států nebo třeba vzpomínkový pořad na nestora strakonických dudáků Josefa Režného, který navazoval na odhalení jeho busty ve čtvrtek," řekla dnes ČTK ředitelka festivalu Eva Dresslerová.
Na festival se podle ní nedaří dostat dudáky z Afriky, nebo třeba Indie. Úřady jim nechtějí vydat víza. "To bychom si velmi přáli, aby do Strakonic přijeli, protože je to trošku exotika, jsou to dudy v trochu jiném pojetí, jiných národů, jiných kultur," poznamenala.
Součástí festivalu bylo mimo jiné tradiční evropské setkání výrobců dud, dudácký bál, výstava nejzajímavějších dud ze sbírek strakonického muzea či třeba výstava lidových krojů na fotografiích Jakuba Langhammera a jarmark.
Festival se konal poprvé v roce 1967. Jihočeské muzeum chystá zápis fenoménu jihočeského dudáctví na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Podle ředitelky by to pro dudáky bylo ocenění. "Těch dudáků po světě zase nezůstalo tolik, i když v poslední době alespoň u nás se začínají jejich řady rozmnožovat díky výuce na hudebních školách a festivalu, na kterém mají možnost se prezentovat. Motivuje je to k další práci, aby se mohli poměřit se světovou dudáckou elitou," uvedla.
Jen na Strakonicku je devět dudáckých muzik, z toho tři kvalitní dětské. Z toho lze vyvozovat, že dudáci v Česku nevymřou. V posledních letech se navíc dudy využívají v jiných žánrech. Třeba na festivalu návštěvníci slyšeli dudy v rockové muzice, v duchovní hudbě, v klasické i dechové. Jejich využití už není omezeno jenom na folklór. Také nedostatek nástrojů nehrozí, do Strakonic se pravidelně sjíždějí jejich výrobci.
