S nápadem na zřízení muzea, které je podle Čecha zřejmě jediné svého druhu na Vysočině, přišla spisovatelka Gabriela Kopcová, příbuzná lesonického kapelníka Leopolda Kosmáka. "Kosmákova kapela patřila ve své době k nejvyhlášenějším, vystupovala v širokém okolí," řekl Čech. V muzeu jsou také noty, plakáty a další dokumenty vztahující se ke kapelám působícím na Moravskobudějovicku.
Se žádostí o bezplatné darování nebo dlouhodobou zápůjčku nástrojů, not a dalších materiálů se obec obrátila na veřejnost. "Kromě hudebních nástrojů se podařilo sehnat také bohatý notový archív se stovkami skladeb. Lidé se naučili podobné věci nevyhazovat a dávají nám je," řekla Kopcová ČTK. U exponátů jsou údaje o tom, kdo věc daroval, odkud pochází a z jaké je doby.
Muzeum vzniklo v lesonickém zámku v prostorách, kde původně byla hasičská zbrojnice. Obec prostory s vysokými klenutými stropy kompletně zrekonstruovala. Náklady podle starosty dosáhly přibližně 150.000 korun.
Expozice v další části muzea mapují historii Lesonic od první písemné zmínky z roku 1190 po současnost. "Název obce se postupně měnil, panství se rozrůstalo, s tím vším se návštěvník seznámí," řekl Čech.
Zřejmě nejvýznamnější událostí v historii Lesonic byla selská rebelie v roce 1775, která byla podle starosty jednou z prvních v českých zemích. "Poddaní se vzbouřili poté, co se k nim dostala mylná informace o tom, že Marie Terezie zrušila robotu. Domnívali se, že vrchnost jim zrušení roboty zatajila. Dva vzbouřenci byli zajati. Ostatní je šli vysvobodit, majitel panství povolal vojáky. Rebelie si vyžádala několik mrtvých a spoustu zraněných," řekl Čech.
