Podle Mileny Secké ze sbírkového oddělení vznikla myšlenka na založení Českého průmyslového muzea v roce 1862 na světové výstavě v Londýně, kde se na tom dohodli čeští vlastenci. "Úřady ale nepovolily založení ani spolku, ani samostatné technické expozice, a tak nakonec bylo průmyslové muzeum v Praze založeno až díky odkazu matky Vojty Náprstka," řekla Secká ČTK. Náprstkova matka, významná mecenáška a majitelka pivovaru a vinopalny v domě U Halánků na Betlémském plácku, zemřela v roce 1873. V poslední vůli mu odkázala majetek v hodnotě více než 150.000 zlatých.

Vojtěch Náprstek se narodil jako Adalbert Fingerhut a patřil k významným osobnostem vlasteneckého dění. Pro účast v revolučních bojích roku 1848 ve Vídni a Praze byl nucen emigrovat do Ameriky. Strávil tam devět let a naplnil je prací, jejíž výsledky později zužitkoval pro vlast. Zajímal se o vše pokrokové v hospodářství i společnosti. Když se v roce 1858 vrátil, otevřel U Halánků veřejnou knihovnu, kde se scházeli čeští politici, literáti, vědci i cestovatelé.

V roce 1862 navštívil světovou výstavu v Londýně a byl pověřen nákupem prvních exponátů. Po návratu ale zjistil, že prosadit založení muzea bude těžké. Úřady akci zdržovaly, dosavadní muzea o expozice techniky nestála. V roce 1865 inicioval ve své knihovně vznik prvního českého ženského spolku orientovaného na vzdělání - Amerického klubu dam.

České průmyslové muzeum otevřel v roce 1874 se záměrem vystavovat průmyslové exponáty. Začaly se však objevovat dary krajanů a cestovatelů, které byly spíše etnografické nebo uměleckoprůmyslové a nakonec početně převážily.

V roce 1931 bylo Náprstkovo muzeum zestátněno, od druhé světové války je součástí Národního muzea. Loni v září tam skončila expozice, která po 30 let přibližovala život, umění a kulturu původních obyvatel Ameriky. Nový výstavní sál o ploše 451 metrů čtverečních bude od konce května hostit výstavu o tajemném světě starověké Núbie, respektive Súdánu. Po názvem Země černých faraónů nabídne unikátní exponáty z domácích i zahraničních muzeí včetně sousoší boha Amona a jeho manželky Mut, objevené archeologickou expedicí do Wad Ben Naga v roce 2012. Na jeho restaurování a konzervaci pracovali odborníci NM od dubna 2013.

Objekt muzea sice prochází modernizací, ale zájemci tu mohou nadále poznávat kultury Austrálie a Oceánie a svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias, seznamovat se s životem Vojty Náprstka i navštívit historický interiér knihovny. Na podzim se tu uskuteční výstava Rituály smrti z nového výstavního cyklu, který v letech 2014/2015 představí tento fenomén jako součást našeho života přes rituály různých kultur, pohřební roucha, obřady, církevní motivy a emoce.