Nová inscenace světoznámého díla byla svěřena do rukou mladých tvůrců, dirigenta Tomáše Braunera a režiséra Dominika Beneše, jenž profesním křtem prošel předloni při přípravě Smetanova Tajemství. Ti dílo podle Benešových slov pojali jako "hororovou love story věčného ženicha Hoffmanna, hledajícího vlastní identitu v chaosu mezi realitou, snem a fikcí."
Podle dramaturga plzeňské opery Zbyňka Brabce jsou povídky osvědčeným, pro diváky známým titulem, spolu s Carmen a Faustem a Markétkou patří mezi tři nejhranější francouzské opery.
Titulní roli Hoffmanna nastudovali v Plzni tenoristé Tomáš Černý a Valentin Prolat. Jejich protivníky ve čtyřroli Lindorfa, Coppélia, Dapertutta a Miracla jsou Jiří Hájek a David Szendiuch. V dalších rolích se na jevišti objevuje více než desítka pěvkyň a pěvců.
"Francouzský skladatel, violoncellista a divadelní podnikatel německého původu Jacques Offenbach je vnímán především jako tvůrce francouzské operety, jíž dal do vínku silné společensko-krititcké zaměření," uvedla mluvčí divadla Eva Ichová. Na pole opery se pokusil vstoupit v 70. letech 19. stol., trvalé místo ve světovém operním repertoáru si zajistil až jeho poslední opus, námětově čerpající z tvorby raně romantického spisovatele E. T. A. Hoffmanna.
Přímou inspiraci skladateli poskytlo drama Julese Barbiera a Michela Carré Hoffmannovy povídky, uvedené v divadle Odéon v roce 1851. "Opera stejně jako výchozí hra propojuje Hoffmannovy fantaskní povídky s jeho vlastním životním příběhem. Básník Hoffmann tu vypráví historii tří svých prapodivných lásek, a to k loutce Olympii, zpěvačce Antonii a kurtizáně Giuliettě," dodala Ichová.
Premiéra Hoffmannových povídek se konala začátkem roku 1881, čtyři měsíce po Offenbachově smrti. V Plzni byla naposledy uvedena v roce 1994 v inscenaci dirigenta Josefa Chaloupky a v režii Mojmíra Weimanna. Dílo je nastudováno ve francouzském originále, český překlad zajišťuje titulkovací zařízení.
