Devátý filmový projekt, ve kterém se na plátno vrátí hrdinové legendárních Postřižin, se připravuje, prozradili začátkem roku zástupci Filmového centra České televize s režisérem Jiřím Vejdělkem, autorem scénáře Markem Epsteinem a producentem Tomášem Hoffmanem ze společnosti Infinity.

"Dáváme si na něm hodně záležet. Právě finalizujeme scénář, který jsme drželi v utajení. Autorská práva jsou poměrně složitá, patří několika dědicům v Česku a ve Švýcarsku, a nechtěli jsme opakovat kauzu 'anglického krále'," řekl ČTK dramaturg filmového centra Jaroslav Sedláček. Podle něj se po zveřejnění záměru ozval pivovar, kde se natáčely Postřižiny, aby tam vznikalo i pokračování. Pokud půjde vše dobře, mohla by se první klapka předtáčky ozvat v zimě 2014/2015 - pokud se podaří projekt zafinancovat.

"Jde o příběh odehrávající se v delším časovém úseku, ve kterém jsou náročné zimní scény," dodal Sedláček. Natáčecích dnů má být hodně přes padesát, rozpočet by mohl činit kolem 60 milionů korun. O látku prý projevili zájem zahraniční koproducenti.

Krasosmutnění je druhým dílem vzpomínkové trilogie Bohumila Hrabala Městečko u vody, kterou v kinech proslavil v roce 1980 první díl Postřižiny režiséra Jiřího Menzela. Do kin tehdy přilákal 2,750.000 lidí. K dějišti z prostředí pivovaru se vrací i Krasosmutnění, ve kterém se diváci setkají s krásnou Maryškou, stárnoucím Pepinem, cholerickým otčímem Francinem i desetiletým Bohouškem (Hrabalem), z jehož pohledu je příběh vyprávěn. Časově je posunut do složitějších 30. let, kdy v jejich druhé polovině zlatý věk vystřídal čas hrůzy.

"Nepůjde však o druhý díl Postřižin, příběh bude epičtější a věrnější původní předloze než Postřižiny," dodal Sedláček. Pro herecké obsazení bude podle Vejdělka důležitá analýza scénáře i předchozích hrabalovských filmů.

Jiří Menzel se nikdy při přepisu Hrabala nesnažil dělat svůj film, ale film hrabalovský. "Já tomu říkám přeložit do jiného jazyka, do jazyka filmového. Ne proto, abych toho zneužil, ale abych rozšířil vědomí o předloze," řekl o svém přístupu k literární látce. Jeho Oscarem oceněné Ostře sledované vlaky z roku 1966 vidělo v kinech 1,9 milionu diváků, o tři roky mladší "trezorové" Skřivánky na niti, které měly premiéru až v roce 1990, dalších 751.000. Slavnosti sněženek přilákaly v roce 1983 do kin 911.000 lidí. "Anglický král" si v roce 2007 připsal 860.000 diváků.

Průměrné naopak byly tři adaptace jiných filmařů - Něžný barbar Petra Kolihy, Příliš hlučná samota Věry Caisové, jíž nepomohla ani účast Philippa Noireta, a Andělské oči Dušana Kleina. Dohromady nepřilákaly ani půl milionu diváků.