Francie musí ve svém reformním úsilí přidat, zdůraznil Dombrovskis. "Francie byla jednoznačně nejsložitějším případem, o kterém jsme se dnes bavili," připustil. Formálně komise dnes oznámený postup předloží v březnu ke schválení ministrům financí EU.

Komise od Paříže požaduje, aby ještě v letošním roce vyvinula "strukturální úsilí" a snížila deficit o 0,5 procenta HDP, místo dosud navrhovaných 0,3 procenta. Evropská komise ale vývoj francouzských veřejných financí znovu posoudí v květnu na základě reformního plánu, který bude předložen zřejmě v dubnu. Podle Dombrovskise není vyloučen následný postih.

Francie se dokázala do tříprocentního schodku od roku 2001 vejít jen v letech 2006 a 2007, termíny pro nápravu opakovaně nezvládala splnit.

Dnešní krok Evropské komise navazuje na oznámení z loňského listopadu, že sedmi zemím eurozóny letos hrozí nedodržení přísných unijních rozpočtových pravidel. V případě Francie, Belgie a Itálie bylo tehdy rozhodnuto o tříměsíčním odkladu, a to kvůli doplnění přesných statistických údajů za celý loňský rok. Následovala intenzivní jednání, která vyústila v dnešní rozhodnutí.

"Naše rozhodnutí zohledňuje hospodářskou situaci ve světě i v dotčených zemích, a také naši intenzivní spolupráci s tamními úřady," poznamenal dnes Dombrovskis.

Kontrola rozpočtových plánů zemí používajících jednotnou evropskou měnu je jednou z novějších pravomocí evropské exekutivy. Cílem je zajistit, aby vlády dodržovaly unijní pravidla omezující velikost rozpočtového schodku a výši státního dluhu. Komise tuto pravomoc získala v reakci na nedávnou dluhovou krizi.

O věci dnes jednalo všech 28 komisařů, ačkoliv rozhodnutí je v pravomoci Dombrovskise a eurokomisaře pro hospodářské a finanční záležitosti Pierra Moscoviciho. Právě tento někdejší francouzský ministr financí dnes připomněl, že Paříž naposledy dostala na snížení deficitu pod tři procenta čas v roce 2013.

Přesto je podle něj pro letošní i příští rok předpověď 4,1 procenta, pokud vláda nezareaguje. "Opatření z posledních dvou let jdou správným směrem, ale vzhledem ke stavu hospodářství k nápravě situace nestačí," míní Moscovici. Francie už podle něj určitá opatření oznámila, komise ale čeká skutečně ambiciózní reformní program.

S Belgií, Itálií, ale také s Finskem nebude nyní řízení zahájeno, ačkoliv jejich vysoké zadlužení není v souladu s evropskými pravidly. Komise však tyto země žádá, aby se dál snažily dluh snižovat.

Jednou se zemí, u nichž komise nyní hlouběji zkoumala jejich situaci kvůli makroekonomické nerovnováze, je ale také Německo, motor evropského hospodářství. Komise upozorňuje na zvyšující se rizika plynoucí z nedostatečných veřejných i soukromých investic. To podle ní zpomaluje růst německé ekonomiky a přispívá k nadměrnému přebytku platební bilance.

"Němci jsou po právu hrdí na své exportní úspěchy, které prospívají celé Evropě," připustil Moscovici. Komise to podle něj nechce podkopávat, přesto jsou prý ale ze strany Berlína nutné kroky, které sníží riziko negativních dopadů na německou i evropskou ekonomiku. "Od Německa ale nežádáme žádný akční plán či závazné právní kroky jako od jiných států s nerovnováhou," zdůraznil eurokomisař.