"Byl by to nejlepší způsob, jak přesvědčit členské země, aby přispěly dalším kapitálem a v důsledku 'odemkly' možnosti nového finančního nástroje," řekl o této podmínce polský ministr. Vystupoval na konferenci o investicích jako nástroji obnovy evropské ekonomiky, kterou dnes v europarlamentu zorganizovala liberální frakce ALDE.
Fond EFSI je středobodem investičního plánu Evropské komise pod vedením Jeana-Claudea Junckera. Jeho prostřednictvím by v příštích třech letech mělo do evropské ekonomiky přitéci až 315 miliard eur (8,7 bilionu Kč). Rozhýbat by se tak měl po několika letech hospodářské krize stále jen pomalý a váhavý růst unijního hospodářství.
Podle Szczurka je důležité, aby se do fondu zapojilo co nejrychleji co nejvíce zemí unie. Usnadní to podle něj i práci řídících struktur budoucího fondu a omezí otazníky nad tím, jak naložit s "černými pasažéry", kteří by bez vlastního příspěvku chtěli na peníze z EFSI dosáhnout.
Konkrétní podobu legislativy, na jejímž základě by měl fond ještě do poloviny letošního roku vzniknout, má komise představit ještě v lednu. V prosinci k tomu dal zelenou summit EU, Juncker na něm ale neslyšel od prezidentů a premiérů žádné konkrétní závazky, pokud jde o příspěvky jejich zemí do EFSI.
Ve fondu mají být především peníze z unijního rozpočtu a Evropské investiční banky (EIB), celkem 21 miliard eur (581 miliard Kč). Záruky z něj mají pomocí takzvaného "pákového efektu" přitáhnout další investory. Předběžný soupis možností už obsahuje okolo 4000 projektů s "evropskou přidanou hodnotou" v oblastech jako je doprava, digitální technologie či budování energetické unie.
Podle polského ministra je ale klíčová především otázka, jak v EU usnadnit investice soukromým subjektům. Szczurek upozornil, že už nyní mnozí upozorňují, že jim EIB svým současným postupem v zásadě konkuruje. "Slyšel jsem mnoho stížností od komerčních bank, že EIB 'krade' nejrůznější možné projekty na trhu a nechává pro soukromé financování jen velmi malý prostor," upozornil Szczurek. Pokud by výsledkem nové investiční iniciativy Evropské komise byl podobný vývoj, nebude to podle něj znamenat nové investice, ale jen změnu jejich zdroje.
Szczurek také s odkazem na výsledky loňských voleb do europarlamentu i trvalou popularitu radikálních uskupení v některých zemích EU upozornil, že evropským občanům "pomalu dochází trpělivost". Proto je podle něj potřeba skutečně dosáhnout změny. "Jinak by mohla být zpochybněna integrita eurozóny i celé EU," varoval. Pokud podle něj začnou být zpochybňovány základní principy jako je volný pohyb osob v unii, bude to prý začátek konce eurozóny.
