"Rychlíky už nebudou zastavovat na zastávce město, ale na novém nádraží. Cestující si tam budou moct kupovat jízdenky, bude tam čekárna, bude tam nový podchod," řekl Illiaš.

České dráhy nechaly udělat jen drobné úpravy objektu z roku 1874, který patří k nejstarším staničním budovám v Česku. Stály asi půl milionu korun. Je natřená část fasády, okna, kovové prvky nebo vyspravená střecha, řekl ČTK starosta Ústí nad Orlicí Petr Hájek.

"Nádražní budovy mají přejít pod SŽDC, ale vláda dosud o balíčku nejednala. Rádi bychom, aby jednou ta naše nabízela občerstvení a restauraci, protože v nové budově nic takového není," řekl Hájek.

Nová výpravní budova o rozloze asi deset krát deset metrů má dvě pokladny a žádné zázemí například pro bufet. Podle Hájka by se kvůli tomu musela jedna pokladna zrušit a není ani jisté, zda by provoz povolili hygienici. Mluvčí SŽDC také konstatoval, že organizaci zatím nikdo o provozování nějakého druhu občerstvení ani nepožádal.

"Co čeká lidi v nové odbavovací hale, není nic komfortního, lidé brzy začnou poptávat jinou úroveň odbavení, a to jim může dát jen ta stará nádražní budova," řekl Martin Kadrman. Ten se v minulosti zasadil o to, aby se objekt z 19. století stal kulturní památkou, protože mu hrozila demolice.

Stará budova je přístupná podchodem a stojí v kolejišti mezi druhým a třetím nástupištěm. Má půdorys písmene H a je průchozí z obou stran. Vznikla podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Stavba má kamenné římsy a je postavená z režného zdiva, horní podlaží jsou z hrázděného zdiva.

"Co se týká vzhledu, je to typizovaná budova té doby. Je ale v Česku jedinečná tím, že je přístupná z obou stran. V té době tam fungovaly dvě železniční společnosti, které se dokázaly domluvit a postavit jednu budovu a udělat dvě nástupiště," řekl Milan Mariánek z oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu.

Opravy kulturní památky by vyšly na desítky milionů korun. Nová výpravní budova stála 7,5 milionu korun a je součástí modernizace koridoru. Stavební práce zhruba za 1,5 miliardy korun mají být hotové po dvou letech v březnu příštího roku. Vlaky na hlavní koridorové trati z Prahy na Moravu poté budou moci jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině.