Devizové intervence zahájila ČNB loni v listopadu s cílem zabránit deflaci. Zavázala se tehdy udržet kurz kolem 27 korun za euro. Nedávno bankovní rada uvedla, že režim neukončí dříve než v roce 2016.

Ivo Svoboda, jednatel společnosti Remoska z Frenštátu pod Radhoštěm na Novojičínsku, která vyrábí malé přenosné trouby, ČTK řekl, že jako každý exportér hodnotí krok ČNB kladně. Remoska své výrobky vyváží zejména do Velké Británie. Loni tam mířilo přibližně 30 procent produkce firmy, letos se vývoz ještě zvýšil. "Za vyvezené zboží dostáváme platby v eurech. Při stejné ceně jsme tak místo 25 korun za euro dostali zhruba 27 korun. Myslím, že pro exportéry to bylo dobré, ale horší to bylo pro ty, kteří musí platit za dovezené zboží," řekl Svoboda.

Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren (TŽ), které jsou s roční výrobou oceli okolo 2500 kilotun největší českou hutní firmou, ČTK řekl, že oslabení koruny přineslo společnosti zlepšení hospodářského výsledku. Stalo se tak díky tomu, že trvá tři měsíce, než se suroviny, jež podnik nakupuje, promění v hotové zboží, které firma prodá. "Takže my jsme tři měsíce vlastně pracovali se surovinami, které byly po silné koruně, ale už jsme začali prodávat za lepší ceny v eurech," uvedl Czudek. Těžší pro podnik bude, až se kurz časem vrátí zpátky. "My jsme hodně citliví. Vždycky ten posun směrem k zeslabení koruny nám přinese nějaká pozitiva, opačný posun posilování koruny nám přináší negativum do hospodářského výsledku," řekl generální ředitel TŽ.

Finanční ředitel napojářské skupiny Kofola z Krnova na Bruntálsku Daniel Buryš uvedl, že je rád, že se české ekonomice začíná lépe dýchat, nicméně se nedomnívá, že ke zlepšení přispěla intervence ČNB. "Snad ještě překvapivější než samotný kontroverzní zásah ČNB je skutečnost, že se hladina kurzu trvale pohybuje kolem 27,70 Kč, tedy vysoko nad intervenčním cílem. O to složitější (a pro vývozce bolestnější) bude návrat kurzu zpět k tržní realitě," uvedl Buryš. Kofola podle něj na intervencích neprofituje, ale vyrovnala se s nimi. "Jen se nám komplikovaněji promýšlejí dlouhodobé projekty a investice. Dvacet čtyři, nebo dvacet osm? Babo,raď," dodal Buryš.

Mluvčí hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava (AMO) Barbora Černá Dvořáková uvedla, že hlavní funkční měnou pro skupinu AMO je dlouhodobě euro, nikoli koruna. "Neočekávanou intervencí ČNB došlo k přecenění aktiv vedených v cizí měně a jednorázovému dopadu do finančního hospodářského výsledku v roce 2013," uvedla mluvčí.