Pro karlovarskou porcelánku Thun 1794, která vyveze tři čtvrtiny produkce, má zásah centrální banky "nesporně velké ekonomické plus". "Byly doby, kdy třeba byl dolar za 16,50 a nyní, když je pomalu za 22 korun, tak je to hned šest korun navíc," řekl finanční šéf Jiří Lauermann.

Ve výrobě porcelánu se většina surovin a energií pořizuje za koruny, ale vyváží se za cizí měny, které vůči koruně posílily. Loňské tržby meziročně vzrostly o téměř desetinu, tedy o 40 milionů korun, částečně právě díky oslabení koruny. Firma sice používá různé nástroje k zajištění kurzů pro export až na 18 měsíců. "Shodou okolností jsme ale v momentě intervence příliš zafixováno neměli, takže se nedá říci, že by nás ten nečekaný krok ČNB nějak poškodil," uvedl Lauermann.

Výrobky Thunu 1794 také díky intervenci posílily konkurenceschopnost. K tomu přispěly i klesající ceny energií v ČR od roku 2009 a to, že Evropská komise od roku 2010 zavedla celní opatření chránící EU proti dumpingovým dovozům z jihovýchodní Asie. "Dohromady nám to zásadně vylepšilo postavení na světových trzích," dodal Lauermann.

Oslabení koruny hodně pomohlo také EUTITU Stará Voda, největšímu světovému výrobci odlitků z taveného čediče, který vyváží 70 procent. Díky intervenci se tržby firmy meziročně zvýšily o pět procent. "Byli bychom určitě pro to, aby to trvalo co nejdéle," řekl finanční ředitel Václav Svoboda. Krok ČNB hodnotí firma pozitivně i přesto, že ho nečekala a měla ztráty z fixací kurzů. "Naštěstí jsme nebyli zafixovaní tolik. A přínosy z toho, co jsme dostali navíc z příjmů, které jsme neměli zafixované, převážily," uvedl. Intervence pomohla také v konkurenceschopnosti, protože firma může dát zákazníkům na určitých trzích lepší ceny a výrobky Eutitu se tak lépe prosazují. Přesto Svoboda dodal, že by podnik uvítal předvídatelnost a stabilní prostředí.

Toužimské firmy OZT - Obchodní zařízení, která vyrábí kovové regálové systémy pro obchody, se intervence příliš nedotkla, protože není čistým exportérem, ale vyváží přes české partnery. "I zahraničním odběratelům spíše fakturujeme v korunách. Takže to pro nás byla trochu nevýhoda. Ale vhledem k tomu, že část exportu, třeba do Francie, byla v eurech, tak je naše bilance zhruba vyrovnaná," řekl ředitel Lukáš Zeman. Kontrakty, které má firma dohodnuté v zahraničí, se snaží mít ve stejné výši, jako má dohodnuté dovážené dodávky železa.

"Za služby teď dostáváme v přepočtu vyšší korunový výnos. Přitom náklady v eurech máme minimální," řekl šéf Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha, který je zároveň předsedou Svazu léčebných lázní ČR. Lázně jsou významnými exportéry, protože téměř polovinu hostů jsou cizinci. Ceny stanovují pevně až na 1,5 roku dopředu kvůli cestovním kancelářím. Jáchymovští zvýšili tržby v poměru ke změně kurzu, nepřineslo jim to ale více zákazníků. Konkurenceschopnost lázní by se posílila, pokud by firmy snížily ceny, což ale zřejmě žádná neudělá. "Ani to neplánujeme, protože proti tomu jdou vstupy," řekl. Podle Bláhy by byla z dlouhodobého hlediska nejlepší jednotná měna, tedy prostředí bez výkyvů.