"Pokud dojde k plánovanému desetinásobnému zvýšení poplatku, jak navrhlo ministerstvo financí, přesáhnou negativní dopady několik miliard korun za rok. To jsou peníze, o které přijdou především severní Čechy. Skokové zvýšení způsobí nejen ztrátu pracovních míst, ale i ztrátu zakázek pro dodavatele a propad investic a sponzorských darů," řekl Lapin.

Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice.

"Chtěl bych zdůraznit, že to není iniciativa mého ministerstva," uvedl Mládek. Podle něho však k úpravě poplatků nedošlo od roku 1992. "Určité navýšení si proto dokážu představit. Současně si ale uvědomuji, že razantní skokové zvýšení poplatků může mít negativní dopady na těžební firmy i na region, kde působí," dodal po jednání ministr.

S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo letos v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si slibovalo zvýšení příjmu státní kasy o více než 3,6 miliardy korun. Mládek dnes řekl, že po sérii jednání počítá nakonec státní rozpočet na příští rok z poplatků za těžbu s dodatečnou jednou miliardou. "Tato dodatečná jedna miliarda by generovala zvýšení poplatku za těžbu hnědého uhlí na 4,5násobek." I tato výše je ale pro hnědouhelné společnosti "obtížně stravitelná". Mládek se chce proto sejít s ministrem financí Andrejem Babišem.

"Poplatky se neměnily dlouhá léta, proto mělo ministerstvo financí snahu nastavit výše sazeb tak, aby odpovídaly současným ekonomickým i přírodním podmínkám těžby v České republice," řekl dnes ČTK mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Výsledek, tedy zvýšení příjmů o jednu miliardu, je podle něho kompromis. "Jednáním se však nebráníme," dodal Ležatka.

Podle údajů hnědouhelných těžebních společností by v horizontu 2015 - 2019 ztratilo práci přes 3000 horníků, pokud by novela horního zákona zvýšila současný poplatek z těžby na desetinásobek. Zhruba stejný počet pracovníků by ztratil zaměstnání u dodavatelských firem. "Kromě ztráty zdroje obživy pro tisíce lidí by dopady pocítil i státní rozpočet jak kvůli propadu výběru daní a povinných odvodů, tak kvůli zvýšeným výplatám podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Na daních a odvodech jde o více než miliardu korun ročně a dalších 400 až 500 milionů korun ročně by stát vyplatil na podpoře a dávkách," doplnil Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.

Těžařské firmy by podle něho díky zvýšení poplatků musely snížit například sponzorské akce v regionu. Uvedl, že například Sokolovská uhelná dává na oblast sportu, kulturu a zdravotnictví asi 100 milionů korun. "Byť hnědouhelné společnosti vykazovaly v minulosti velké zisky, tak jsou před námi hubenější léta," dodal Pöpperl. Předseda představenstva Severní energetické Tomáš Fohler odhadl ztrátu sponzorských přípěvků všech těžebních společností na 250 milionů korun za rok. "Za Vršanskou uhelnou zmíním například podporu v současné době velmi úspěšných mosteckých házenkářek," dodal předseda představenstva společnosti Petr Antoš.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu horního zákona na základě usnesení vlády z letošního května, které reaguje na záměr ministerstva financí zvýšit celkový výnos z úhrad z vydobytých nerostů na dvojnásobek, s výjimkou hnědého uhlí, kde by mělo být zvýšení přibližně desetinásobné. Vedle navýšení poplatků z vydobytého nerostu má dojít ke zvýšení úhrady z dobývacích prostor na 1000 Kč za jeden hektar za rok, přičemž způsob výpočtu úhrady zůstane stejný jako v současnosti. Příjem z těchto úhrad bude nadále v plném rozsahu příjmem obcí.

Novela by také měla upravit, komu peníze vybrané z poplatků z těžby nerostů půjdou. V současné době jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle ministerstva průmyslu má nová úprava ponechat obcím zhruba stejný "balík" peněz. Prostředky, které se vyberou navíc, mají jít do státního rozpočtu. V loňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.