"Rok 2014 bude klíčovým rokem pro firmy z pohledu hrozby počtu nově vznikajících nebezpečí," uvedl generální ředitel Allianz Global Corporate & Speciality Axel Theis.
Nejvyšší ztráty generují přírodní katastrofy a přerušení provozu a dodavatelských řetězců. Za přírodní katastrofy pojišťovny loni vyplatily více než 38 miliard dolarů a rok před tím to bylo v důsledku sezony hurikánů dokonce 75 miliard dolarů. Přerušení provozu tvoří v jednotlivých zemích 50 až 70 procent všech pojištěných ztrát, které také ročně dosahují miliard dolarů. Loni to bylo 26 miliard dolarů vyplacených pojišťovnami.
Pro české podnikatele je stálou hrozbou jak pro škody na majetku, tak z přerušení provozu požár. "Počty těchto událostí i objem škod se v poslední době nezanedbatelně zvýšily. Nadále je patrný vliv nízkých investic do obnovy technologií a často i omezené prostředky na údržbu, které tuzemské firmy při neustálém tlaku na snižování nákladů mají k dispozici," uvedl ředitel úseku průmyslového pojištění Allianz Václav Bohdanecký.
Zatímco přerušení provozu zůstává největší hrozbou pro velké podniky, středně velké společnosti mají tendenci se více zajímat o požár a výbuch, ale kromě toho je 'trápí' vliv úsporných opatření a dostupnost úvěrů. Podniky se bez ohledu na velikost také více zajímají o počítačovou kriminalitu a riziko ztráty dobré pověsti. Podle dotazovaných odborníků se meziročně téměř zdvojnásobil počet firem, které si připouštějí ohrožení kybernetickými riziky. Ten stoupl z loňských osmi procent na letošních 15 procent, u ztráty dobré pověsti pak z šesti procent na deset procent.
Rozdíly panují i napříč sektory. Stavebnictví nejvíce trápí dopady přírodních katastrof nebo přerušení provozu a je také jediným odvětvím, které mezi pěti největšími riziky jmenuje obavu z dostupnosti úvěrů. Ve zpracovatelském průmyslu 60 procent firem označilo velké obavy z problémů v dodavatelsko-odběratelských vztazích.
Pro dopravu, zejména lodní, jsou hrozbou vedle přírodních katastrof krádeže a podvody. Letecká se zase potýká s nebezpečím počítačového útoku, který by mohl mít dalekosáhlé následky, pokud by zasáhl propojený svět rezervačních systémů a klientských dat. Kybernetická rizika nedají spát také sektoru finančních služeb. Jejich podnikání ale ještě více ohrožují regulační změny a s nimi související zásahy v oblasti dohledu nad tímto sektorem po celém světě, které ve značné míře podnítila finanční krize.
