Jeden telefonát a Karel Svoboda (+68) mohl žít! Geniální skladatel těsně před svou smrtí věděl, že se necítí dobře a zoufale hledal pomoc. Konečně sám sebe přesvědčil, že mu pomůže už jenom psychiatr. Skladatel telefonoval několik desítek minut před smrtí na všechny strany, aby ho sehnal. To se mu nepodařilo... "Sháněl mě. Ležel jsem v IKEM po transplantaci vlastní ledviny. Zrovna jsem se probudil na 'jipce' z narkózy a volal Karel," svěřuje se po roce docent Jan Malý, s nímž Svoboda studoval medicínu. "Prosil mě o kontakt na psychiatra. Když se na to dívám zpětně, opravdu mu mohl v té hodině dvanácté zachránit život," potvrzuje Malý, jehož mobil Svoboda úpěnlivě vytáčel po celou dobu, kdy byl lékař sám operován. Doktor Malý na lůžku s kanylou v žíle číslo na psychiatra po ruce ale neměl. "Karlovi jsem řekl, ať zavolá mé ženě domů. Ta číslo také neměla, a tak dala Karlovi kontakt na moji asistentku. To, že jí opravdu volal, mluvilo za vše: Jeho psychický stav byl opravdu vážný," vzpomíná Malý v knize Téma na román aneb Causa Karel a Vendula. Svoboda číslo na psychiatra okamžitě dostal, už ale nesebral sílu ho vytočit...
Vendula uctila památku Karla (+68): Ale..., 20 minut a růže zmizela! Je to přesně rok, co si Karel Svoboda přiložil k spánku revolver a zmáčkl spoušť. "Žádná tryzna, ten den převrátil můj život úplně naruby, zítra chci být úplně sama," svěřila Blesku 'nejslavnější vdova Česka' Vendula Svobodová (35) a položila na hrob i před jevanskou vilu růži. Karlovu památku Vendula uctila po svém. Hned jak se vrátila z Moravy, vydala se na Klárčin hrob. "Kde jinde hledat Karla, než u Klárky, i když vím, že tu ještě není pochován," tříbila si nahlas myšlenky. Vzápětí jí však vyvedla z míry fotografi e Karla Svobody, kterou kdosi nalepil na náhrobek. "To bolí," špitla Vendula a po dlouhých měsících se vydala známou cestou k domu, kde strávila s Karlem dvanáct let života, a kde skladatel za jeho vraty ukončil svůj život. "Loni tu byl sníh, a vůbec, všechno je to tu jiné," prohlásila bolestně Vendula a položila svému Karlovi před vrata růži a zapálila svíčku. "Vím, že zítra budu jen stěží utíkat před slzami, tak jedu pro Kubu a radši už teď mizím." Růže pro Karla Svobodu ležela na pietním místě pouhých dvacet minut. Potom si ji asi někdo zapůjčil...
