Držitel České lva Vladimír Dlouhý na sebe dokázal upozornit nejen na filmovém plátně či divadelním jevišti, ale také v zákulisí. Hereckou nesmrtelnost mu zaručily seriály Arabela a Dobrá voda nebo pohádka s Čerty nejsou žerty. Duši a tělo mu ale v soukromí soustavně ničil démon alkoholu.

Pil jsem extraligu

Jemná tvář a nesmělý úsměv udělaly v 80. letech z Dlouhého idol mnoha žen a dívek. V té době se také ale začala množit pozvání na pivo a na panáka. "Tehdy jsem pil extraligu," přiznává o několik let později v jednom rozhovoru sám Dlouhý, ale nechá si pro sebe, že i následující roky se rád podívá sklenici na dno.

Problémy se žaludkem

Na přelomu tisíciletí herce jeho démon poprvé málem zabíjí. Zhuntovaný žaludek nevydrží koňské dávky tvrdého alkoholu a herci praskají žaludeční vředy. Se strašnými bolestmi ho od smrti podle svědectví zasahujících lékařů dělily minuty. "Můj život opravdu visel na vlásku. Po tomto zážitku jsem pití omezil," vyprávěl a jeho slibům chtěla asi nejvíce věřit jeho partnerka, herečka Petra Jungmannová, která mu v říjnu roku 2006 porodila dvojčata Jana a Jiřího.

Sláva a chlast

Jenže záhy chlast opět pokládá oblíbeného herce na lopatky. V hospodách v okolí Václavského náměstí je často ke spatření už v dopoledních hodinách, kde pije tak, jako by měl jen pár minut času...

"Potkal jsem ho v sobotu po obědě v jedné hospodě ve Vršovicích. Nejdřív do sebe sázel panáky, a pak spal asi čtyři hodiny na podlaze. Kdyby mi neřekli, že je to ten herec Dlouhý, tak bych ho vůbec nepoznal," popisuje očitý svědek jednu z jeho sebedestrukčních jízd.

Nemocný a ve tváři strhaný Dlouhý ale zažívá profesní triumf. V březnu 2009 dostává Českého lva za vedlejší roli kostelníka ve filmu Hlídač č. 47. "Text role se nejraději učím v restauracích a po kavárnách," dává nahlédnout za oponu své herecké geniality rozporuplný herec. Ať už se své role učil kdekoliv, jedno mu upřít nelze - patřil k absolutní špičce.

Rakovina

Když Dlouhý přebírá Českého lva, herečtí kolegové i jeho fanoušci jsou v šoku. Vyhublá tvář a rudé skrvny v obličejí nevěstí vůbec nic dobrého. Roztomilý pohled Petra Máchala z kultovní pohádky z Čerty nejsou žerty, je zašlou minulostí. Nikdo ale netuší, že Dlouhý má před sebou už jen 15 měsíců života.

Herce trápí rozsáhlé žaludeční vředy, problémy se slinivkou a začíná se mluvit o rakovině. Lékaři ho varují, zoufalá manželka prosí a Dlouhý slibuje, že s alkoholem skončí. Jakmile mu ale ovšem jen trochu otrne, vedou jeho kroky opět do hospody. Po operaci přichází o polovinu žaludku a je mu definitivně diagnostikována rakovina. Místo rekonvalescence nasadí Dlouhý tradiční "léčbu" - pivo a cigarety. Rakovina postupuje a napadne také slinivku břišní. Lékaři a rodina tuší, že nemoc se dostává do poslední fáze.

Premiéry Kajínka se nedožil

Dlouhý ruší jedno divadelní představení za druhým. S novináři nekomunikuje, jeho "mluvčím" se stává jeho bratr Michal. Diváci, kteří se těšili na jeho výkon ve Chvále bláznovství nebo komedii Příliš drahá Mathilda, jsou zklamaní. "Dlouhý si do divadla odskočil třeba z kapaček, nyní ani to ne," konstatuje začátkem června mluvčí Divadla Kalich Jaroslav Panenka. 20. června večer Vladimír Dlouhý umírá. Svou poslední filmovou roli - policistu ve filmu Kajínek - svým kritickým okem zhodnotí z nebe...