„Dřív jsem to neuměla vůbec. Jirka mě potom nutil, abych říkala samé nepravdy. A to mě začalo ničit. Organizoval mi život. Tak jsem se teď rozhodla, že budu říkat, co si opravdu myslím. Jirky mně je líto. Já chci ale zachránit sebe a syna, který mi je nadevše,“ vysvětlila Bartošová.
Iveto, žijete už tři týdny bez manžela. Jak vám je?
Snažím se s tím vyrovnat a myslím, že mi to jde.
Věděla jste, že Jirka má milionové dluhy, že ho budete muset živit… Že to nemůže dopadnout dobře…
Věděla. Bláhově jsem si ale myslela, že to společně zvládneme. Byla jsem zaslepena láskou. Ty téměř dva roky s ním mě ale naprosto vyčerpaly.
Jaký byl poslední impuls, když jste mu řekla: Vypadni!?
Ztratily se mi opět peníze. Špatně se mi o tom mluví…
On měl přístup k vaším penězům?
Ke kontu ne. Doma ale vždycky něco bylo a záhadně to mizelo. Ten den jsem ale postrádala už větší částku a udělala jsem něco, za co se doteď stydím.
Co to bylo?
Vlezla jsem Jirkovi do kapes. Ve skrytu duše jsem doufala, že tam nic nenajdu. Ale našla…
A co na to on?
Tvrdil, že si to vzal proto, aby ráno mohl zaplatit hypotéku na můj dům.
Takže kradl?
Takhle bych to neřekla. Byli jsme, vlastně jsme, manželé se společnou kasou. Třeba si chtěl vzít jen to, co měl pocit, že mu náleží. Dělal mi přece manažera. Třeba tu hypotéku zaplatit vážně chtěl. Já o tom ale nevěděla. A myslím, že bych měla vědět, kam a na co jdou moje peníze.
První část rozhovoru čtěte zde>>
