Bariéry podle magistrátu
Podle magistrátu Pražačky nepoužívají kolo k dopravě proto, že se bojí v provozu, a taky proto, že se nemají v práci kde osprchovat.

Bariéry podle Pražačky
Když pominu fakt, že pro většinu žen znamená osprchování se taky sušení vlasů a obnovu make-upu a že většina z nás nemůže v práci trávit hodinu denně sprchováním, řekla bych, že absence sprch nebude hlavním důvodem, proč Pražačky kola nevytáhnou.  Zkusím vymodelovat běžný den pražské zaměstnané cyklistky-matky.

Ráno
Beru své kolo, kolo dítěte, tašku a všechno postupně snáším z pátého patra dolů na chodník. Sklep nemám, protože je v domě restaurace, která tam má sklad, a nechat kolo na ulici? Olalala, tím by asi cyklistika skončila definitivně.

Umažu si o řetěz kalhoty, jsem zpocená, naštvaná a dítě se na kole klinká s těžkou taškou na zádech. Jedeme po chodníku, protože s dítětem se do úzkých ulic neodvážím.  Pomůžu mu s kolem do školy (vlastně ale nevím, kde tam ten krám zaparkuje) a frčím do práce. Taky po ulicích, protože na magistrálu nevjedu, je to tam o ústa i v autě.
Kolo zamknu u stojanu před domem, jednoduchým zaklínadlem ho zajistím proti krádeži (nemusí to fungovat, ale lepší než nic) a jdu do práce. Trochu špinavá se dopotácím ke stolu a vlhkým kapesníkem se pokouším odstranit mastnou špínu z nohavice.

Odpoledne
S pomocí rozličných bohů kolo vydrželo u stojanu, narvu do košíku nákup, který jsem udělala, a částečně po chodníku, částečně po silnici (jsem dospělá, tak to místy risknu), dojedu ke škole, snesu kolo dítěti a do kopce už svá kola tlačíme, na řídítkách mám osmikilovou školní tašku. Prší a před námi je ještě transport nákupu, kol a aktovky do pátého patra. S pocity šerpy se potřetí vyškrábu nahoru a v předsíni omdlím.
Sprcha se mi v tomhle scénáři jeví jako pominutelná lapálie.

Ženy nepotřebují vyhrát, ženy potřebují přežít
Myslím, že všichni známe ty náladové obrázky. Dlouhovlasá dáma v rozevláté sukni veze v proutěném košíčku kytici levandule. Svítí slunce a jede po rovině. Nesviští kolem ní auta a nedýchá jejich zplodiny. Nevleče kolo do domu po desítkách schodů. Sen se sráží s realitou.

Takže na rovinu, radní. Když mi dáte milion, zamyslím se, jestli bych takové martyrium chtěla podstoupit. Když nedáte… budu s dovolením jezdit na kole tak, jak jsem zvyklá. Na výlety a v létě. A se mnou odhadem tak 90 % pražských cyklistek.

Problém není v nedostatečné informovanosti žen o tom, jak se jezdí na kole. Problém je v tom, že Praha je kopcovitá, počasí proměnlivé a provoz vražedný. No a ty sprchy, ty vlastně taky nemáme.