14°C
Úkony trestního řízení mají podle trestního řádu vést k objasnění a prověření skutečnosti, která nasvědčuje, že byl spáchán trestný čin. Do těchto úkonů spadají výslechy, zajišťování znaleckých posudků, zajišťování důkazů, také možnost odposlechů a další postupy vyšetřovatelů.
Tohle všechno Kovarčíka čekalo, kdyby náhle a za dosud ne zcela vyjasněných okolností nezemřel. Česká policie se podle Práva, které se odvolává na zdroj z okolí detektivů, na něj chystala kvůli existenci konta ve švýcarské bance Credit Suisse, ke kterému měl mít dispoziční právo právě Kovarčík a na které v roce 2012 přiteklo 25 milionů eur, tedy přes 600 milionů korun.
Na švýcarské konto, které údajně patří společnosti Pendlehill Marketing Ltd., o níž ovšem není zatím známo, kdo ji vlastní, upozornil švýcarskou generální prokuraturu šéf českého Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka před dvěma lety dopisem, v němž uvedl, že na konto byly zřejmě převedeny peníze také ze společnosti Czech Teleaxis. V obchodním rejstříku je u ní jako jednatel uveden právě Peter Kovarčík. Pořadatelská a marketingová agentura Czech Teleaxis má podle svého webu na kontě projekty jako muzikál Mamma Mia, Ceny Thálie nebo Febiofest… Ke kontu společnosti Pendlehill Marketing Ltd. měl podle Práva dispoziční právo právě Kovarčík.
Soukenka ke všem údajům ke kontu přidal velmi závažné podezření. „Suma 25 milionů eur může podle neověřené informace pocházet z úplatků souvisejících s amnestií vyhlášenou bývalým prezidentem České republiky Václavem Klausem,“ stojí v dopise Soukenky Švýcarům, který jim odeslal v červnu 2013. 600 milionů přišlo podle neověřených informací, které má Nadační fond proti korupci k dispozici, na účet v období mezi lednem a dubnem 2012.
Soukenka Blesk.cz řekl, že se mu švýcarská strana neozvala. Nicméně případem se skutečně začala zabývat a podle Práva před třemi týdny kontaktovala české kolegy a požádala je o právní pomoc.
Právo napsalo, že vyšetřovatelé se také zabývají zatím neověřenou informací, že se Kovarčík na podzim 2012 setkal ve Špindlerově Mlýně s pěti podnikateli, z nichž nejméně jeden byl při následné amnestii později Klausem amnestován. Jeho případ se prý týkal hospodářské kriminality.
Blesk.cz získal reakci z Institutu Václava Klause. Petr Macinka odvrátil obvinění protiútokem: "Prokurátor, který cítí šanci, že by mohl ve prospěch Švýcarska zabavit větší množství peněz, nakonec ve spolupráci s legendárním fondem proti korupci odhalí, že to byl Václav Klaus, kdo zastřelil prezidenta Kennedyho. Prosím pana Janečka, aby až si příště pojede odpočinout od namáhavého protikorupčního tažení do Špindlerova Mlýna na permici pana Janouška, nepozdravoval pana Hrdličku."
Amnestie pro tuneláře
Klausova amnestie, vyhlášená 1. ledna 2013, prominula 111 tisíc trestů. Zastaveny byly také dlouho se vlekoucí závažné kauzy hospodářské kriminality a korupce, například bylo zastaveno stíhání tří lidí ve věci vytunelování H-System, stopla se také kauza Františka Chvalovského, který byl obviněn a odsouzen za stamilionové úvěrové podvody. Zastaveno bylo také stíhání Tomáše Pitra, který podle obžaloby připravil stát na daních o 23 milionů.
Mezi těmi, kterým Klausova kontroverzní amnestie nahrála do karet, jsou také další nechvalně profláknutá jména:
- Karel Srba (kauza pronájmu Českého domu v Moskvě)
- Marko Stehlík (bývalý výkonný ředitel kladenských hutí Poldi)
- manažeři vytunelované Union Banky
- manažeři zkrachovalé Českomoravské družstevní spořitelny a další tuneláři
