Iveta Český národ označila za „píče“. Možná je to ale jenom výmluva pro její neodolatelnou touhu stále nasávat. Za pět let se z pěkné a docela znějící zpěvačky stala naprostá troska, ze které si teď každý dělá legraci. Zas na druhou stranu, je mnohem slavnější, slova čucík a Džambulka se stala takovým terminus-technicus.

Alkohol je metla lidstva – na druhou stranu (a ruku na srdce), kolik světových myslitelů nasávalo ještě víc než Iveta – a že pili tvrdší věci, než bylinkovou šťávičku. A kolik vztahů a dětí by vůbec bez alkoholu nebylo. Nehledě na to, že to je taková uvolňující metoda, kterou se večer co večer mnozí dostávají u televize do pohody. Lahvinka vínka či jiného dobrého moku člověka potěší.

Zítra práce? Žádný problém

A já nejsem výjimkou. Víno sice nepatří mezi mé nejoblíbenější posilňovače, naopak Džambulčin oblíbený „jégr“ mi cizí není. Přiznám se, že piji v týdnu, o to více o víkendu a vidina náročného dne v práci mě nezastaví.

S „dvojkou“ v žíle

Tak to bychom za sebou měli úvodník, který má tak zhruba nastínit, o čem budu následujících 14 dní psát. Musím přiznat, že jsem text začal psát asi ve dvě hodiny a ještě jsem byl trochu pod parou. Samotná cesta do práce byla dost veselá, pustil jsem si muziku do sluchátek, poklepával nohou a do práce se docela těšil – a tady máme první výhodu alkoholu.

14 dní abstinence, už teď se mi potí čelo

Abstinence. To je něco, co se Ivetě nepodařilo, nevydržela to ani týden. Já jsem se rozhodl, že zkusím být celých 14 dní naprosto střízlivý a každý den budu psát, jak na tom jsem. Nejsem žádný notor, ale sedět s neperlivou vodou u stolu na párty, kde každý druhý div neleze po stropě, je dost nudné.

Poslední alko-večírek stál za to

Včera jsem si dopřál posledních pár kapek alkoholu na výborné karaoke párty, kde jsem, právě díky několika čucíkům jégra dokázal zpívat a možná to ani nebylo tolik falešné – všichni tleskali a smáli se – ale možná jsem to taky jenom blbě pochopil.

A jak jsem byl posilněn, naprosto jsem exceloval ve verbálním projevu, za což jsem byl posléze odměněn skvělou slečnou u ní doma. Mimo jiné - o čemž se rozepisovat nebudu - jsme si i pochutnali na gumových medvídcích, ale i na výborném víně.

Škoda, že v následujících 14 dnech mě tyhle bonusy minou velkým obloukem. No, ale uvidíme. Tak sledujte každý den Blesk.cz!

Na závěr výzva všem, kteří chodí do barů: Jestli mě někde uvidíte nasávat, vyfoťte to a pošlete nám to na tip@blesk.cz!

Pěvecká skupina - skřípni a vrzni. Zpíváme, posilněni jégrem, střízliv bych to nedal... Uvidíme, snad to nebude poslední zábavný večírek
Autor: Blesk