Noid prozradil, jak přesně rozchod probíhal, jak se mu bez Lucky žije, co mu ze vztahu zbylo i co plánuje dál. Před rozvodem se dohodli na všem, kromě vlastnictví psa.

Jak prožíváte, když je na vás svalována vina za rozpad manželství?

"Kdyby to byla pravda, asi by se mi to snášelo líp. Ale je to křivda, tak mě to docela bolí."

Setkáváte se s negativními reakcemi v divadle, nebo v běžném životě?

"V práci je to naštěstí v pořádku, jsem tam mezi kamarády, kteří vědí, jak všechno je. Ven se kvůli zkouškám naštěstí moc nedostanu. Když jsem byl na benzince osočen nadávkou hajzle, bylo to velmi nepříjemné, ale ojedinělé."

Jak je možné, že se vám v divadle, kde oba denně zkoušíte, podařilo rozchod utajit?

"Jelikož bylo a je všechno v pořádku a rozcházíme se po vzájemné dohodě, naše chování k sobě navzájem se nezměnilo. Chodili jsme spolu na jídlo, objímali se jako kamarádka s kamarádem. Nebyl důvod, aby nás někdo podezříval."

Byli jste domluveni, kdy to oznámíte?

"Chtěli jsme to vydržet co nejdéle, až bude po premiéře Carmen a bude klid. Pak jsme ale museli vyvrátit různé spekulace a říct, jak to opravdu je."

Doma už to v té době věděli?

"Nevěděli to úplně od začátku. Také jsme je museli trochu připravovat. Aby jim to nebylo moc líto, ujistit je, že v tom nejsou žádní jiní lidé a ani mezi námi neprobíhaly žádné hádky."

Komu jste to řekl nejdřív? ¨

"Bráchovi Štěpánovi a mámě. A jako jeden z prvních to věděl i kolega Martin Pošta, se kterým jsme byli s Filipem v červenci s partou kamarádů na Vltavě. A ostatně domluvili jsme se s Filipem, že spolu příští rok pojedeme zase. Nechci ho ztratit, jsme kámoši."

Co na rozchod říkala vaše maminka? Psalo se, že Lucku moc nemusí...

"Neměla z toho žádnou radost, jak by si leckdo mohl myslet. Ještě mě utěšovala, že se v životě stává leccos a je možné, že k sobě ještě vrátíme."

A táta, který má za sebou rozvodů a rozchodů už pěknou řádku?

"Tomu jsem to řekl později. Na chalupě píše knihu a nechtěl jsem mu brát inspiraci. Má Lucku moc rád a hodně ho to mrzelo. Ujistil jsem ho, že se vlastně nic nezmění a všichni se budem vídat dál jako teď."

Vážně tomu věříte?

"Věřím."

Proč to mezi vámi opravdu skončilo?

"Možná to bylo vyhoření. Zjistili jsme, že už jsme jen kamarádi a dlouho jsme to nechtěli sami sobě přiznat. Před dvěma měsíci, když začínaly zkoušky na Carmen, jsme si sedli u večeře a řekli si to. Láska vyšumí, ale přátelství může trvat napořád."

Co jste t e n k r á t večeřeli?

"Udělal jsem biftek a salát. Můj první v životě, protože zeleninu moc nejím."

A jak to bylo s vaší údajnou nevěrou?

"Je to úplná kravina. Zprvu mě to rozesmálo, přece nejsme magoři, abychom se s Jerry objímali na Křižíkově fontáně, kde je dalších dva tisíce lidí."

Jste připravený na nový vztah?

"Ani moc ne. Takhle rychle vlítnout do něčeho jiného se mi nechce a přijde mi to trošku nefér vůči druhému partnerovi. Osud se nedá ovlivnit, nicméně nikoho nehledám ani nelovím po barech."

Sehrál v konci vašeho vztahu roli velký věkový rozdíl?

"Nemyslím, neřešili jsme ho nikdy, těch čtrnáct let nám připomínali spíš ostatní."

A neúspěšná snaha o miminko?

"Taky ne. Byli jsme domluveni, že když to nevyjde, nic se nestane. Měl jsem Filipa a děti mi nechybí, navíc brácha čeká dvojčata. Místo dítěte jsme si prostě pořídili psa."

A Lucčiny následující zdravotní problémy?

"Ty nás naopak stmelily."

Kdy jste se nastěhoval k mamince do Uhříněvsi?

"Bylo to průběžně. Nechtěl jsem tam přijet obytným vozem se všemi věcmi, aby to nebylo lidem nápadné. Jsem tam asi měsíc."

Co bude s hudebním studiem, které máte u Lucky doma?

"Zatím tam budu jezdit, ale časem by bylo určitě lepší, abych uvolnil prostor. Nový přítel, kterého si Lucka určitě najde, by asi neměl radost, kdybych se tam objevoval. Do Uhříněvsi se toho vejde dost."

Jak tam bydlíte?

"Dům je rozdělený na tři byty. Bydlí tam máma, Štěpán s rodinou a já. Nad garáží mám samostatný vchod. Čeká mě tam ještě spousta stavebních prací. Nemám ani koupelnu, meju se u bráchy nebo v divadle."

Maminka vám vaří?

"Ne, vařím si sám. Koupil jsem si mikrovlnku s grilem a peču kuřata. Nedělní svíčkové ale neodolám."

Co vám pět let s Luckou přineslo?

"Byla to hlavně obrovská láska. Věděl jsem, že půjdu do světa, který je úplně jiný, a budu se muset spousty věcí vzdát a začít se chovat jinak. Že to nebude lehké. Ale s tím jsem do toho šel. Bonusem bylo, že jsem poznal spoustu lidí a získal kontakty a příležitosti, což by bez Lucky trvalo mnohem déle. Nebudu lhát, že za to nejsem vděčný."

A co se týče materiálních statků – motorek, bugin a aut?

"Na motorky mám úvěrové a leasingové smlouvy, v divadle mám hezký plat a mohl jsem si to dovolit. Nemám rád vydržování. Bydlel jsem sice v luxusním baráku, ale klidně bych s ní byl i v 1+1. Bugina byla výhodná koupě od mého kamaráda a jen auto je napsané na Lucku. V té době jsem nedostal úvěr a samozřejmě jí ho nechám. Nebudeme počítat, kdo koupil jaký hrnek. Měli jsme společný slamník na peníze, jak to v manželství bývá."
A komu zůstane pes?

"Budeme si ho střídat."

Jaké jsou vaše profesní plány bez Lucky?

"Musím teď o to víc dokázat, že něco umím i bez ní. Chci skládat pro ostatní interprety, pro divadlo, víc se věnovat filmové muzice. V té první, na kterou jsem byl osloven, bych ale chtěl, aby Lucka zpívala. Už jsme na tom domluveni dlouho, a jelikož se opravdu rozcházíme v klidu a nemáme mezi sebou žádnou Itálii, byl bych blbej, kdybych toho nevyužil. Lucka je prostě nejlepší."

Exkluzivní rozhovor s Lucií Bílou si přečtěte zde!