Historie pražského metra

Pražské metro v datech:

1898 - pražský obchodník Ladislav Roth přišel s návrhem na výstavbu podzemní dráhy v Praze (linka ve směru Karlín - Praha - Podolí). Neuspěl.
1926 - pod názvem "Podzemní rychlá dráha pro Prahu" navrhli Vladimír List a Bohumil Belada výstavbu čtyř podzemních tratí. Rovněž neuspěli.
1931 - elektrické podniky hlavního města Prahy vypsaly soutěž o další návrhy - pro metro a pro podpovrchovou tramvaj. Těsně před válkou byla zahájena výstavby první trasy A. V roce 1941 musel být projekt z válečných důvodů zastaven.
1950 - měl být otevřen první úsek podzemní dráhy. "Příkaz shora" práci opět zastavil. Válkou vysílená země prý nebyla na takovou investici připravena.
60. léta - doprava v Praze se rapidně zhoršila. Tramvajová síť nedokázala zvládnout nápor cestujících, úloha trolejbusů byla vzhledem k malému pokrytí spíš doplňková. Autobusové pokrytí se rozšiřovalo pomalu. Vláda se rozhodla převést hlavní úseky tramvajové sítě v centru Prahy pod zem.
1966 - začala se hloubit první stanice - Hlavní nádraží. Podpovrchová tramvaj měla mít tři tratě, které zhruba odpovídaly současnému rozložení linek metra (A: Špejchar - Flora, B: Moráň - Florenc, C: Bolzanova - Nuselský most a spojka T z Karlova náměstí na náměstí I. P. Pavlova).
1968 - sovětská komise zjistila, že systém metra odděleného od tramvajové dopravy je výhodnější, proto začaly už rozestavěné úseky přestavovat na trasu C. (Upomínkou na původní "tramvajový plán" je dnes boční nástupiště metra Hlavní nádraží.)
1973 - začalo se s ražbou linky A z Dejvic na Vinohrady.

9. května 1974 - slavnostní otevření prvního úseku trasy metra C.

1977 - byla zahájena stavba prvního úseku linky B. Trať byla ještě náročnější než obě předchozí. Vedla totiž velmi hluboko, navíc někde i poblíž Vltavy, což způsobovalo problémy. Oproti předchozím úsekům zde bylo nutné vyrazit dvě přestupní stanice, a to v obtížných geologických podmínkách s rozsáhlou navazující soustavou chodeb.

12. srpna 1978 - byl otevřen první úsek linky A, ve stanici Muzeum vznikl první přestupní bod metra.

26. února 1979 - vyjely na linku C poprvé pětivozové soupravy a jezdí tak dodnes. Je to maximální délka vlaků, kterou je možné na lince i v síti pražského metra provozovat.
Říjen 1985 - z metra zmizely turnikety. Stalo se tak hlavně proto, že docházelo ke komplikacím při odbavování cestujících s předplatnými kupony.

2. listopadu 1985 - byla zprovozněna třetí linka B.

21. února 1990 - schválila rada hlavního města přejmenování stanic s ideologickými názvy, především v okrajových částech města, na jména odpovídající místním částem, v kterých se nacházejí.
Po roce 1989 dochází k dalšímu prodlužování jednotlivých tras, modernizace vybavení metra, výměna vozového parku, rozšiřování počtu eskalátorů, zavádění nové výpočetní techniky.
Srpen 2002 - velkou část tunelů metra zatopily povodně. Nejvíce postižena byla linka B. Normální provoz se zcela obnovil až v březnu 2003. Náklady na rekonstrukci ase vyšplhaly na 6,9 miliard korun.
9. 5. 2008 - trasa C se prodloužila o tři stanice až do Letňan.