Jak voní vesmír? Jako řízek i rozžhavený kov!

Zatímco některým jeho záhadný odér voněl, pro jiné byl spíš nepříjemným smradem. Vůni, kterou lze přirovnat k nějakému pozemskému aromatu, má i měsíční prach, který připomíná pach prachu střelného.

Jedním z prvních návštěvníků vesmíru, který se rozpovídal o jeho podivném aroma, byl americký astronaut Donald Pettit. V listopadu roku 2002 pobýval na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Pokaždé, když otvíral poklop přechodové komory a vítal spolupracovníky, kteří se vrátili z procházky ve volném prostoru, postřehl podivný pach ze skafandrů, rukavic a nářadí.

„Zní to trochu divně, že vakuum může mít nějaký pach. Je těžké tuto vůni popsat. Asi nejblíže je něco nasládle kovového. Připomnělo mi to má školní léta, kdy jsme pracovali s obloukovým svařovacím hořákem, příjemnou vůni svářečského dýmu. To je vůně vesmíru,“ řekl Donald Pettit.

Jako smažený řízek

Britský chemik Steven Pearce se na téma kosmické vůně zaměřil a spolupracoval na jejím výzkumu i s americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Zpovídal kosmonauty, kteří měli s výletem mimo planetu do volného prostoru zkušenost. Jeho výsledky byly překvapivé. Několik z nich se shodlo na tom, že vesmírné aroma má podobnou vůni, jako když si doma v kuchyni smažíte řízek. Pro někoho byl vesmír příjemně voňavý, jinému ale spíše smrděl.

„Máme několik vodítek, jak voní vesmírný prostor, především z rozhovorů astronautů, kteří pracovali mimo vesmírnou stanici a pak se vrátili dovnitř. Na jejich skafandrech a helmách totiž ulpěl podivný pach. Někteří jej přirovnali k řízku, jiní ke svařování motorky nebo vůni horkého kovu,“ řekl Pearce.

Vůně Měsíce

Není to ale jen kosmický vzduch, který má svou zvláštní vůni. Astronauti z mise Apollo 17, kteří byli jako poslední expedice člověka na Měsíci, popisovali, jaké to bylo, dotknout se a čichnout si k měsíčnímu prachu. Na dotek byl měkký jako sníh, velmi přilnavý. Lepil se na boty i rukavice. Jeden z astronautů, Jack Schmitt, měl dokonce na měsíční prach alergii, která se prý projevovala jako senná rýma. „Když jsem si sundal helmu po první vycházce, měl jsem oteklé sliznice,“ vzpomínal Schmitt. Jak měsíc změnil osud lidí, kteří se po něm prošli? Čtěte!

Celá posádka se tehdy při popisování, jak měsíční prach voní, shodla, že připomíná spálený střelný prach. Proč ale, to nikdo netuší. Chemické složení se totiž střelnému prachu vůbec nepodobá.