18. srpen 1989: Náš hit: Zmrzlina a chlebíčky
Projít sluncem rozžhaveným městem a nezastavit se v mléčném baru na zmrzlinu, koktejl nebo chlebíčky snad ani nešlo. Navíc točená zmrzka byla za korunu čtyřicet...
V půlce srpna 1989 začaly konečně teploty připomínat zase léto, a to dokonce natolik, že Večerní Praha (VP) přinesla hned tři ryze letní zprávy: za prvé o předpovědi počasí, za druhé o rekordní návštěvnosti na Plaveckém stadionu v Praze- Podolí a také o rostoucí spotřebě zmrzliny.
„Zvýšený zájem byl i o mrazené pochoutky. Jenom v Italské cukrárně ve Vodičkově ulici za včerejšek prodali 1100 litrů zmrzliny a 800 pohárů. K nejžádanějším patřila kokosová zmrzlina a pohár s borůvkami,“ referovala VP.
Zmrzliny, dortíky, ale i chlebíčky milujeme odjakživa a v jejich spotřebě nejsme žádní troškaři. „Naše dorty byly i kvalitní vývozní artikl. Pamatuji si na zájezdové autobusy plné německých turistů, kteří skupovali celé dorty. A z obložených chlebíčků byli cizinci úplně nadšeni. To je česká specialita, kterou jinde ve světě nemají,“ vzpomínala cukrářka Věra Vlasáková.
Lahůdkáři, kteří vyrábějí chlebíčky, měli také svůj žebříček šikovnosti. Vrcholem gastronomické dovednosti bylo sníst šunkový chlebíček na bramborovém salátu s vajíčkem a majonézou a neušpinit sebe, oblečení ani okolí...
Zítra čtěte: Bony, marky! Prodám Nechceš?
Šetři svým spermatem !!! Je to genetycká bomba - jak by Ti napsala myšlenkově blízká hani.
tralala tralala, to mám ale dobrou náladu, že mám jistotku 
nemyslel jsi náhodou: GENETICKÁ ty tvrdé y. pravost svých dětí nebudu s tebou řešit, ale jistotu mám 100% na rozdíl od většiny populace
