Co vlastně je Lisabonská smlouva?

Lisabonská smlouva. Z průzkumu vyplývá, že 75 % Čechů netuší, co toto dvousloví znamená. V úterý posuzuje její legitimitu Ústavní soud. Na jeho verdikt čeká celá Evropa. O co v ní tedy jde?
Lisabonská smlouva (méně známá pod názvem Reformní smlouva) byla podepsána téměř přesně před rokem 13. prosince 2007 v Lisabonu. Vznikla jako jakási náhrada předcházejícího dokumentu Evropské ústavy, který ve všelidových referendech odmítlo Nizozemsko a Francie v roce 2005.
O co v ní jde?
Tento dokument má pozměnit a upravit fungování dnešní Evropské unie. Ta se za půl století své historie sestává ne z šesti členů, jako na svém začátku, nýbrž ze 27 států a má téměř půl miliardy obyvatel. A s dalším rozšiřováním se počítá i do budoucna.
Právní dokumenty EU, přijaté v minulosti, přirozeně dnes již nepostačují. Úkolem Lisabonské smlouvy je zajistit pružnější a hladší fungování Evropské unie jak uvnitř sebe sama, tak i navenek.
Bude "europrezident" a "euroministr zahraničních věcí"?
A právě aby EU úspěšněji vystupovala navenek a byla schopna konkurovat např. Spojeným státům či expandujícím asijským ekonomikám, plánuje se vznik dvou nových funkcí. Prezident EU by nahradil funkci předsedy EU, který se střídá po půlroce, podle změny evropského předsednictví. Funkci předsedy EU zastává vždy premiér předsedající země.
Změna hlasování - souhlas absolutní vs. většinový
Největší změnou, kterou diskutovaný dokument přináší, je jiný způsob hlasování. Zatímco doposud byl k přijetí/schválení návrhů nutný souhlas všech členů Unie, po přijetí Lisabonské smlouvy budě stačit souhlas většinový.
Nově projde to, co si bude přát 55 procent států, a ještě v nich dohromady musí žít 65 procent obyvatel EU.
Cestovat mimo EU bude snadnější
Ti, kteří vycestují mimo hranice Evropské unie, budou mít na základě Lisabonské smlouvy zajištěnu praktičtější diplomatickou a konzulární pomoc.
Lisabonská smlouva také nově umožní, z Evropské unie vystoupit.
Češi: Kdo je pro a kdo je proti?
PRO - Předseda ODS a premiér Mirek Topolánek a jeho straničtí zastánci, předseda ČSSD Jiří Paroubek, zelení a lidovci.
PROTI - Za nejvyhlášenějšího euroskeptika v celé Evropě platí prezident Václav Klaus. Přidává se k němu také místopředseda ODS Pavel Bém a jeho straničtí přívrženci.
Odpůrcům vadí zejména omezení suverenity jednotlivých zemí EU. Na základě Lisabonské smlouvy se také zvětší vliv velkých členů Unie typu Německo a Francie. Menší státy se bouří proti tomu, že by se ve prospěch Bruselu měly vzdát kompetencí asi v 50 oblastech (migrace, doprava, energetika).
Co by přijetí Lisabonské smlouvy znamenalo pro ČR?
- Česko bude mít v Unii slabší slovo než v současnosti.
- V některých obdobích nebude mít svého eurokomisaře.
Zdroj: iDnes, Wikipedia.org