Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Konec prezidenta v úřadu: Co bude dál po odchodu hlavy státu?

Prezident ČR Miloš Zeman
Prezident ČR Miloš Zeman  (Autor: Foto Blesk - Karel Kopáč)
Autor: ixs - 
15. října 2019
13:00

V historii České republiky se tak zatím nestalo, ale vyloučené to není. Prezident se může svého mandátu vzdát a nebo o něj přijít svým umrtím. Například v USA i proto existuje úřad viceprezidenta, na kterého přecházejí prezidentské pravomoci, pokud hlava státu zemře nebo není schopná svou funkci řádně vykonávat. Jak na konec úřadujícího prezidenta nahlíží Ústava ČR? Co se bude dít, když se Česko ocitne bez hlavy státu?

Právní úprava v ČR smrt prezidenta přímou zmínkou neřeší. Hlava státu nemá ani žádného náměstka či viceprezidenta.

Kdy budou volby prezidenta

Ústava v případě doby konání voleb hovoří jasně. Paragraf osm článku 56 říká, že nové volby musí proběhnout nejpozději 90 dní po uvolnění úřadu prezidenta a předseda Senátu je musí vyhlásit nejpozději deset dnů poté, co se úřad prezidenta uvolní.

Jaké jsou pravomoci prezidenta a kdo je převezme

Pravomoci prezidenta se dělí do dvou skupin a to kontrasignované předsedou vlády a nekontrasignované. Nekontrasignované pravomoci může prezident využívat na základě vlastního uvážení. Kontrasignované musí potvrdit premiér, nebo jím pověřený člen vlády. Každou skupinu převezme za prezidenta jiný ústavní činitel.

Nekontrasignované pravomoci

Nekotrasignované pravomoci vyjmenovává článek 62 Ústavy České republiky, který říká:

Prezident republiky

  1. jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
  2. svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
  3. rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
  4. pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
  5. jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
  6. jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
  7. odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
  8. má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
  9. podepisuje zákony,
  10. jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
  11. jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

V případě uvolnění úřadu prezidenta republiky pak článek 66 Ústavy dává část těchto pravomocí předsedovy Poslanecké sněmovny. Konkrétně písmena a) až e) a písmeno k). V případě, kdy by byla Sněmovna rozpuštěna, přebírá tyto funkce předseda Senátu.

Kontrasignované pravomoci

Kontrasignované pravomoci musí kromě prezidenta podepsat i předseda vlády, nebo jím pověřený ministr. Vláda pak za taková rozhodnutí odpovídá. Tyto pravomoci vyjmenovávají odstavce 1 a 2 článku 63 ústavy. Ty říkají:

1) Prezident republiky dále

  1. zastupuje stát navenek,
  2. sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
  3. je vrchním velitelem ozbrojených sil,
  4. přijímá vedoucí zastupitelských misí,
  5. pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
  6. vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
  7. jmenuje a povyšuje generály,
  8. propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
  9. jmenuje soudce,
  10. nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
  11. má právo udělovat amnestii.

2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.

Většina z těchto pravomocí pak přechází na předsedu vlády. Konkrétně na premiéra přejdou pravomoci vyplívající z písmen a) až e) a h) až k) odstavce 1 a podle odstavce 2. Povinnosti vyplývající z písmena f) odstavce 1 Článku 63 si potom mezi sebou rozdělí předseda Poslanecké sněmovny, kterému přísluší vyhlášení voleb do Senátu, a předseda Senátu, kterému přísluší vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

Kandidáty na prezidenta čekají komplikace

Krátká lhůta pro konání voleb by značně zkomplikovala možnost účasti kandidátům, kteří by chtěli kandidovat na základě 50 000 podpisů od lidí. Zákon o volbě prezidenta republiky totiž říká, že podat kandidátní listinu lze nejpozději 66 dnů před dnem volby.

Kandidáti by tak na sběr podpisů měli pouhých 24 dnů od abdikace, či úmrtí předchozího prezidenta, pouhé dva týdny by jim zbývali, kdyby s kandidaturou váhali až do chvíle vyhlášení voleb předsedou Senátu.

Pro srovnání – prezidentské volby v roce 2018 se zúčastnili tři kandidáti, kteří svou kandidaturu opírali o podporu občanů. Michal Horáček kandidaturu oznámil v listopadu 2016, dostatek získaných podpisů oznámil v květnu následujícího roku, Miloš Zeman oznámil kandidaturu v březnu 2017 a dostatek podpisů oznámila jeho manželka Ivana Zemanová v srpnu téhož roku a ve stejných měsících oznámil kandidaturu i dostatek podpisů Zemanův vyzyvatel z druhého kola Jiří Drahoš.

Podobně trval sběr podpisů pod občanské kandidatury několik měsíců i v během první přímé volby prezidenta České republiky. Velkou výhodu by v takových volbách měli straničtí kandidáti a kandidáti, kteří by si dokázali zajistit podpisy předepsaného počtu zákonodárců (kandidáta na prezidenta může navrhnout i 10 senátorů, nebo 20 poslanců).

Historie úmrtí, odvolání a abdikací prezidentů

V dějinách samostatné České republiky zatím pokaždé prezident svůj mandát dokončil. Během historie Československa ovšem osm prezidentů opustilo úřad předčasně hned devětkrát. Velmi zkrácené funkční období tak dokončil pouze jediný na začátku druhé světové války.

Prvním se přitom stal hned první prezident. Tomáš Garrigue Masaryk odstoupil z funkce ze zdravotních důvodů. Jeho nástupce Edvard Beneš pozici opouštěl hned dvakrát, pokaždé z politických důvodů.

Komunističtí prezidenti se konce funkčních období nedočkávali

Jeho první komunističtí následovníci – Klement Gottwald a Antonín Zápotocký – ve funkci zemřeli. Ani jeden přitom nedokončil první funkční období (prezident byl tehdy volen na 7 let). Třetí komunistický prezident Antonín Novotný, který byl zvolen prezidentem 1957, se už druhého funkčního období dočkal při volbě v roce 1964. Jeho konce se ovšem nedočkal. Během pražského jara v roce 1968 byl přinucen odstoupit.

První období ustál i Ludvík Svoboda, který v jeho závěru ovšem prodělal mozkovou příhodu a zdravotní komplikace pokračovaly i po začátku druhého období. Své funkce se ovšem nechtěl vzdát, aby ji nepřenechal Gustávu Husákovi. Komunističtí poslanci tak museli změnit ústavu a Svobodu odvolat.

Předčasně ovšem nakonec úřad opustil i Husák. Ten ovšem nejdříve zvládl dvě celá (již pětiletá) funkční období. Během třetího ovšem rezignoval během Sametové revoluce poté, co jmenoval „Vládu národního porozumění“.

Po abdikaci sáhl i Václav Havel

Husáka v úřadě nahradil Václav Havel. Ani on ovšem ve funkci československého prezidenta nevydržel. Rezignoval v létě 1992 tři měsíce před koncem svého mandátu. Funkce pak vzhledem k blížícímu se rozdělení Československa zůstala neobsazena.

Celé funkční období dokončil pouze Hácha

Jediným československým prezidentem, o kterém lze říct, že funkci neopustil předčasně, je tak Emil Hácha. Ten se stal třetím prezidentem Československa po Mnichovské dohodě. Funkci československého prezidenta ovšem zastával pouze několik měsíců od listopadu 1938, kdy byl zvolen, do března 1939, kdy bylo Československo rozbito nacistickým Německem a byl vytvořen protektorát Čechy a Morava.

Video se připravuje ...
Další videa