Stavěl pro bohaté i pracující: Před 60 lety zemřel Bohumil Hypšman (†83), obohacoval „světovost“ Prahy
Před 60 lety zemřel architekt Bohumil Hypšman. Mnohé z jeho staveb zdobí Prahu dodnes.
|
Koláž Blesk
Hypšmanova vila se nachází na rozhranní Ořechovky a Střešovic.
|
Wikimedia commons
Při výzdobě interiérů bylo použito českých nerostů.
|
David Zima
Před 60 lety zemřel architekt Bohumil Hypšman. Mnohé z jeho staveb zdobí Prahu dodnes.
|
Wikimedia commons
Patrové atrium je veliké a prostorné.
|
David Zima
Areál pod Emauzy, který navrhoval, společně s budovami ministerstev, architekt Bohumil Hypšman. (ilustrační foto)
|
ČTK - Vít Šimánek
Tzv. ministerské schody zdobí obrazová galerie bývalých, leč novodobých ministrů práce a sociálních věcí.
|
David Zima
Za živým plotem se tyčí majestátní pomník padlým českým vojákům z 1. světové války.
|
David Zima
Budova utrpěla značné škody během 2. světové války, kdy na ní v únoru spadla při bombardování jedna z bomb.
|
David Zima
Na plynulý chod ministerstva, kdysi Zemského sněmu, dohlíží v atriu busta Tomáše G. Masaryka.
|
David Zima
Střecha atria ministerstva. Atrium je patrně nejcennější místnost, kterou ministerstvo disponuje.
|
David Zima
Ve vestibulu je instalovaná plastika Horníci od Karla Hladíka.
|
David Zima
Takto vypadá budova MPSV zvenčí. Postavil ji v roce 1929 Bohumil Hypšman ve slohu puristického novoklasicismu.
|
David Zima
Takto vypadá budova MPSV zvenčí. Postavil ji v roce 1929 Bohumil Hypšman ve slohu puristického novoklasicismu.
|
David Zima
V atriu jezdí funkční páternoster, nedávno rekonstruovaný.
|
David Zima
Interiéry budovy MPSV jsou zdobeny skromně, přesto výstižně a s citem k původnímu záměru.
|
David Zima
Takto vypadá zasedací místnost, tzv. Skleník. Podobných místností je v budově pomálu.
|
David Zima
Z balkonku je za letního počasí krásný výhled na Prahu.
|
David Zima
Detail zábradlí ministerského balkonku.
|
David Zima
Z balkonku je za letního počasí krásný výhled na Prahu.
|
David Zima
Areál pod Emauzy, který navrhoval, společně s budovami ministerstev, architekt Bohumil Hypšman. (ilustrační foto)
|
ČTK - Vít Šimánek
Areál pod Emauzy, který navrhoval, společně s budovami ministerstev, architekt Bohumil Hypšman. (ilustrační foto)
|
ČTK - Vít Šimánek
Areál pod Emauzy, který navrhoval, společně s budovami ministerstev, architekt Bohumil Hypšman. (ilustrační foto)
|
ČTK - Vít Šimánek
Budovu ministerstva zdravotnictví navrhoval Bohumil Hypšman.
|
Blesk.cz
Budovu ministerstva zdravotnictví navrhoval Bohumil Hypšman.
|
Blesk.cz
Budovu ministerstva zdravotnictví navrhoval Bohumil Hypšman.
|
Daniel Černovský
Budovu ministerstva zdravotnictví navrhoval Bohumil Hypšman.
|
Daniel Černovský
Interiér kavárny hotelu Evropa. Hotel (grandhotel) Evropa (hotel U arcivévody Štěpána, hotel Šroubek) je významná secesní budova, pocházející z let 1904 až 1905. Byl postaven v roce 1889 jako hotelová budova "U Arcivévody Štěpána". Relativně krátce po jeho vzniku byla budova v letech 1903-1905 přestavěna v secesním stylu za asistence nejvýznamnějších architektů tehdejší doby - Bedřicha Bendelmayera a Aloise Dryáka. Na projektu překrásného interiéru se podíleli architekti takových jmen jako Bohumil Hypšman, Jan Letzel či Ladislav Šaloun. Hotel patří k nejpůsobivějším architektonickým skvostům na Václavském náměstí. Secesní interiér, který prakticky nedoznal žádných změn od doby jeho největší slávy pod vedením legendárního hoteliéra Karla Šroubka, přitahuje milovníky historie i filmaře. Hosté pak oceňují jedinečnou polohu, ale také ceny za ubytování. V centru Prahy jde o jedno z mála zařízení, které nabízí dvouhvězdičkový standard.
|
ČTK - René Fluger
Interiér kavárny hotelu Evropa. Hotel (grandhotel) Evropa (hotel U arcivévody Štěpána, hotel Šroubek) je významná secesní budova, pocházející z let 1904 až 1905. Byl postaven v roce 1889 jako hotelová budova "U Arcivévody Štěpána". Relativně krátce po jeho vzniku byla budova v letech 1903-1905 přestavěna v secesním stylu za asistence nejvýznamnějších architektů tehdejší doby - Bedřicha Bendelmayera a Aloise Dryáka. Na projektu překrásného interiéru se podíleli architekti takových jmen jako Bohumil Hypšman, Jan Letzel či Ladislav Šaloun. Hotel patří k nejpůsobivějším architektonickým skvostům na Václavském náměstí. Secesní interiér, který prakticky nedoznal žádných změn od doby jeho největší slávy pod vedením legendárního hoteliéra Karla Šroubka, přitahuje milovníky historie i filmaře. Hosté pak oceňují jedinečnou polohu, ale také ceny za ubytování. V centru Prahy jde o jedno z mála zařízení, které nabízí dvouhvězdičkový standard.
|
ČTK - René Fluger
Interiér kavárny hotelu Evropa. Hotel (grandhotel) Evropa (hotel U arcivévody Štěpána, hotel Šroubek) je významná secesní budova, pocházející z let 1904 až 1905. Byl postaven v roce 1889 jako hotelová budova "U Arcivévody Štěpána". Relativně krátce po jeho vzniku byla budova v letech 1903-1905 přestavěna v secesním stylu za asistence nejvýznamnějších architektů tehdejší doby - Bedřicha Bendelmayera a Aloise Dryáka. Na projektu překrásného interiéru se podíleli architekti takových jmen jako Bohumil Hypšman, Jan Letzel či Ladislav Šaloun. Hotel patří k nejpůsobivějším architektonickým skvostům na Václavském náměstí. Secesní interiér, který prakticky nedoznal žádných změn od doby jeho největší slávy pod vedením legendárního hoteliéra Karla Šroubka, přitahuje milovníky historie i filmaře. Hosté pak oceňují jedinečnou polohu, ale také ceny za ubytování. V centru Prahy jde o jedno z mála zařízení, které nabízí dvouhvězdičkový standard.
|
ČTK - René Fluger
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
Zásah u požáru haly v pražské Hostivaři byl obrovský.
|
HZS Praha
V areálu se nacházejí i mladší objekty. Tento pochází ze 70. let 20. století.
|
Jiří Marek
Most mezi mlýnem a pekárnou. Přes něj se vozila mouka.
|
Jiří Marek
Administrativní domek je prohlášený za památku a bude rekonstruovaný.
|
Jiří Marek
Odkolkovy hodiny nejsou původní. Jedná se o kopii z devadesátých let.
|
Jiří Marek
Areál je nyní téměř opuštěný a vybydlený.
|
Jiří Marek
Dobová technika byla odstraněná na přelomu 70. a 80. let.
|
Jiří Marek
Opuštěný mlýn.
|
Jiří Marek
Původní budova Odkolkova mlýnu mlýna. Fasáda zde zůstane.
|
Jiří Marek
Ještě za Odkolků se vyrábělo více žitného chleba. Později převažoval pšeničný.
|
Jiří Marek
Část mouky se odvážela a prodávala.
|
Jiří Marek
První patro mlýna. Zde se nakládala mouka.
|
Jiří Marek
Pohled do nejvyšších pater mlýna.
|
Jiří Marek
Původní kovové dveře.
|
Jiří Marek
Schodiště ve mlýně.
|
Jiří Marek
Silo vedlo úplně nahoru. A zeshora dolů se zrna zpracovávala.
|
Jiří Marek
Zde se nacházelo silo.
|
Jiří Marek
Sýpka, která byla pořádně zabezpečená. Na stropě dodnes zůstalo logo Odkolek.
|
Jiří Marek
Zařízení u sýpky.
|
Jiří Marek
Původní budova mlýna. Fasáda zde zůstane.
|
Jiří Marek
Zde vjížděli vlaky a později traktory, které přivážely zrní.
|
Jiří Marek
I tuto budovu postavil Hubert Gessner.
|
Jiří Marek
Vnitřní část budovy byla přestavěná.
|
Jiří Marek
Vnitřní část budovy byla přestavěná.
|
Jiří Marek
Schodiště v administrativní budově. Dřevo není původní.
|
Jiří Marek
Administrativní budova s pekárnou.
|
Jiří Marek
Ve dvoře se lze nalézt i staré lednice a trouby.
|
Jiří Marek
Zůstaly zde původní dveře.
|
Jiří Marek
V portálu je použitý jako dekorativní prvek beton. Je to jeden z prvních případů, kdy byl beton takto použitý.
|
Jiří Marek
Administrativní budova je unikát kvůli své architektuře.
|
Jiří Marek
Areál ve Vysočanech byl otevřený v roce 1912.
|
Jiří Marek
Železná střecha mezi administrativní budovou a pekárnou má také zůstat.
|
Jiří Marek
Kromě chleba se zde později peklo i sladké a bílé pečivo.
|
Jiří Marek
Pekárna se postupně rozšiřovala.
|
Jiří Marek
Pozůstatky po vlacích jsou zde dodnes.
|
Jiří Marek
Do areálu vedla železnice a bylo zde i obratiště.
|
Jiří Marek
Podle zástupců Metrostavu se pokusí zachovat dispoziční rozmístění současného prostoru.
|
Jiří Marek
Zde by měl zůstat volný prostor.
|
Jiří Marek
Mostek mezi mlýnem a jinou budovou.
|
Jiří Marek
Areál je v dezolátním stavu.
|
Jiří Marek
Pohled na pekárnu zezadu. Do areálu chodí trénovat hasiči a městská policie.
|
Jiří Marek
Developer komunikuje o chystaném projektu s místními.
|
Jiří Marek
Hypšman navrhoval mimo jiné přístavbu Plodinové burzy na Senovážném náměstí.
|
Redaktor Blesku
V Holešovicích Hypšman postavil Akciové parní mlýny, které byly přestavěny na kanceláře. Pozůstatkem po rozsáhlém areálu je ulice
|
David Zima
V Holešovicích Hypšman postavil Akciové parní mlýny, které byly přestavěny na kanceláře. Pozůstatkem po rozsáhlém areálu je ulice
|
Jakub Poláček
V Holešovicích Hypšman postavil Akciové parní mlýny, které byly přestavěny na kanceláře. Pozůstatkem po rozsáhlém areálu je ulice
|
Jakub Poláček
