Kroje hrdého Chodska: Dívčí nosili i kluci, pánské jsou stejné, dámy měly každá jiný
1/26
Prohlédnout znovu
Kroje hrdého Chodska: Dívčí nosili i kluci, pánské jsou stejné, dámy měly každá jiný
Ředitel muzea Josef Nejdl ukazuje kroje Dolního Chodska.
|
Zbyněk Schnapka
Kroje Dolního Chodska.
|
Zbyněk Schnapka
Bohatá výšivka na rukávu kroje Dolního Chodska.
|
Zbyněk Schnapka
Ředitel muzea Josef Nejdl u kroje z Dolního Chodska s názvem Žena v koláči.
|
Zbyněk Schnapka
Kroje Horního Chodska.
|
Zbyněk Schnapka
Smuteční křížové šaty (Dolní Chodsko). Takto oblečená žena chodila v postní době, v adventu i na pohřby. Tento kroj se nosil od 40. let 20. století.
|
Zbyněk Schnapka
Přástkový kroj (Dolní Chodsko). Nosil se hlavně při přástkách (setkání u ručních prací v zimním čase), nebo při dožínkové slavnosti od 19. století do 20. let 20. století.
|
Zbyněk Schnapka
Svobodné děvče (Dolní Chodsko). Takto oblečení dívka chodila třeba na poutě na přelomu 19. a 20. století.
|
Zbyněk Schnapka
Žena v koláči (Dolní Chodsko). Kroj vznikl v 2. polovině 19. století a nosí se dodnes. Jen na hlavu si ženy místo tzv. koláče (čepce) vážou černý vyšívaný šátek.
|
Zbyněk Schnapka
Plyšové (semišové) šaty (Dolní Chodsko). Šaty této barvy se nosily v adventu nebo v postním čase na nedělní bohoslužby. Doma jej měly jen bohatší ženy, neboť materiál byl drahý.
|
Zbyněk Schnapka
Ředitel muzea Josef Nejdl ukazuje kroje Horního Chodska.
|
Zbyněk Schnapka
Jupkové německé šaty (Horní Chodsko). Šlo o sváteční meziválečné šaty, které sloužily i jako svatební. Důvodem pro volbu tohoto typu kroje byly česko-německé sňatky mezi obyvateli německého Mlýnce a českého Postřekova.
|
Zbyněk Schnapka
Dívčí šaty. Do nich se oblékali malí kluci.
|
Zbyněk Schnapka
Pracovní kanafasový kroj (Horní Chodsko). Šlo o běžný oděv postřekovských žen svobodných i vdaných.
|
Zbyněk Schnapka
Žalínové šaty (Horní Chodsko). Nosily se při slavnostních příležitostech.
|
Zbyněk Schnapka
Rukávcový kroj (Horní Chodsko). Nejnovější z postřekovských krojů, vznikl až kolem roku 1910. S věnečkem jej při slavnostních příležitostech nosily svobodné, se šátkem, vdané ženy.
|
Zbyněk Schnapka
Přástkový kroj (Horní Chodsko). Nosil se při slavnostních příležitostech, třeba při svatbách.
|
Zbyněk Schnapka
Mužský chodský kroj.
|
Zbyněk Schnapka
Když kluk povyrostl, vyfasoval kroj jako táta.
|
Zbyněk Schnapka
Mužský chodský kroj.
|
Zbyněk Schnapka
Mužský chodský kroj.
|
Zbyněk Schnapka
Žena v nejstarším dochovaném kroji z poloviny 19. století
|
Muzeum Chodska
Nejstarší vyobrazení svatebního průvodu Chodů z roku 1836.
|
Muzeum Chodska
Bohatě ozdobené „čepení“. To na hlavě měla nevěsta při svatbě.
|
Zbyněk Schnapka
Punty z tvrdého lepeného papíru pro svobodné dívky. Dívky si tím zvětšovaly svá ňadra.
|
Zbyněk Schnapka
Známý chodský čakan k mužskému kroji.
|
Zbyněk Schnapka
