Hořký hřib medotrpký dokáže být pěkně záludný. Zjistěte, proč
Nejedlý hořký hřib medotrpký roste od června do září, v teplejších oblastech i v říjnu.
|
Jiřina Hrabáková
Typickým znakem jsou citronově zbarvené rourky. Hřib medotrpký patří mezi modráky, takže rourky při otlaku výrazně modrají.
|
Miroslav Rudolf
Citronově žlutá noha postupně směrem k zemi bledne. Často ji pokrývají načervenalé nebo nahnědlé skvrnky.
|
Miroslav Rudolf
Klobouk je zbarvený nejprve do bělavé až jemně našedlé barvy, později má krémovou až nahnědlou barvu. Během sucha bývá rozpraskaný.
|
Miroslav Rudolf
Až takhle může klobouk hřibu medotrpkého vlivem velkého sucha rozpraskat.
|
Miroslav Rudolf
Hřib kříšť má nohu pod kloboukem žlutou, ale směrem k zemi mění barvu na červenou až červenohnědou.
|
Miroslav Rudolf
Další typická charakteristika hřibu kříště jsou žluté rourky. Ty jsou nejdřív citronově zbarvené, později jdou do olivově žluté.
|
iStock
Pro hřib kříšť je typický šedohnědý klobouk, konkrétní odstín se ale liší kus od kusu. Někdy může být víc do šeda a jindy do hněda.
|
iStock
Hořčák, náš nejznámější hořký hřib, má světle hnědý klobouk i nohu.
|
iStock
Hořčák má v narůžovělé póry, tento poznávací znak ale získá až v dospělosti.
|
iStock
