Trumpův mírový plán pro Ukrajinu: USA ostře tlačí na Kyjev?! Návrh má už jen 19 bodů
USA na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
- Původní americký plán, který podle médií vypracovaly Spojené státy v součinnosti s Moskvou, měl 28 bodů, z nichž některé vyvolaly na Ukrajině a mezi jejími evropskými spojenci znepokojení. Obsahovaly totiž například ustanovení o územních ústupcích Ukrajiny, zahrnující také oblasti, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit.
- Ukrajina se má dále mimo jiné zavázat, že země nevstoupí do NATO, a plán hovoří také o omezení velikosti ukrajinské armády.
- Na ženevských jednáních plán doznal změn, zjevně i na základě evropských návrhů.
- Jednání v Ženevě mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny a za účasti Evropy o americkém plánu na ukončení války přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry, pohledy se sjednocují - to tvrdil po dnešním jednání s polským protějškem Karolem Nawrockým v Praze to řekl český prezident Petr Pavel.
- Plán podle Pavla musí respektovat mezinárodní normy a pravidla, neměl by vést k popření základních principů bezpečnostní architektury.
- Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov sdělil, že Kreml nedostal oficiální informace o výsledcích jednání o míru na Ukrajině.
- Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov pzději řekl, že evropské protinávrhy k americkému 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu na první pohled nejsou konstruktivní. Naznačil, že pro Moskvu nebudou přijatelné.
USA a Ukrajina v noci na dnešek ve společném prohlášení po jednání v Ženevě uvedly, že vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení války na Ukrajině.
Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.
Tlak na Kyjev
Spojené státy však i při samotných ženevských jednáních podle AFP vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby jejich návrhy přijala. Ačkoli tlak Washingtonu na schůzce polevil, „celkový tlak“ přetrvává, uvedl zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně.
Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout Trump a Zelenskyj.
Z původní verze zbylo málo?
Ukrajinští představitelé v Ženevě zdůraznili, že nejsou oprávněni rozhodovat o územních ústupcích. Podle ukrajinské ústavy navíc taková rozhodnutí vyžadují celostátní referendum.
Kyslycja uvedl, že nový návrh mírového plánu se jen málo podobá dřívějšímu uniklému návrhu, který minulý týden v Kyjevě vyvolal pobouření. „Z původní verze zbylo jen velmi málo,“ uvedl. „Vytvořili jsme pevný základ pro dohodu a identifikovali jsme několik oblastí, kde by kompromis mohl být možný. V ostatních případech musí rozhodnutí vzejít od lídrů,“ uzavřel Kyslycja.
Původně zveřejněný plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily USA, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit, početně omezí svou armádu maximálně na 600 000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 000 v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.
Pavlovo varování
Český prezident Petr Pavel dnes ocenil, že se jednání účastní Evropa, neboť se válka týká celoevropské bezpečnosti. Uvažovat o dosažení míru bez toho, aby se účastnily alespoň hlavní evropské státy, by podle něj bylo velice složité.
Jak bude plán nakonec vypadat podle české hlavy státu nelze nyní odhadnout. „Jsem přesvědčen o tom, že plán musí být nejenom realistický ve vztahu k tomu, jaká je situace na bojišti, ale musí také respektovat mezinárodní normy a pravidla,“ podotkl.
„Rozhodně by neměl vést k tomu, že popře základní principy, na kterých stojí současná světová bezpečnostní architektura, především princip suverenity a teritoriální integrity,“ dodal.
Musí podle Pavla platit pravidlo, že oběť agrese nebude potrestaná více než její viník. Jakékoli vítězství Ruska by podle něj znamenalo bezpečnostní problém pro celou Evropu, protože by to nejen Moskvu, ale i další státy, které by mohly chtít Rusko následovat, utvrdilo v tom, že agrese se může vyplatit.
Nawrocki: Rusko je agresorem
Nawrocki podotkl, že není pochyb o tom, že Rusko je agresorem a že je v zájmu evropských zemí dosáhnout míru. Přimět k tomu ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj může americký prezident Donald Trump, kterého Nawrocki v jeho úsilí podporuje.
Polsko podle Pavla hraje v podpoře Ukrajiny zásadní roli, má například větší kapacity pro vojenskou pomoc než Česko. Ocenil logistickou podporu severního souseda i kooperaci na výcviku ukrajinských vojáků na polském území. Země podle prezidenta spolupracují i ohledně poválečné rekonstrukce Ukrajiny.
Kreml nedostal informace
Kreml nedostal oficiální informace o výsledcích jednání o míru na Ukrajině, které se konalo v neděli v Ženevě. Dnes to řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Zástupci Spojených států a Ukrajiny po schůzce oznámili, že vypracovali aktualizovaný a zpřesněný rámec pro ukončení tři a tři čtvrtě roku trvající ruské agrese proti Ukrajině.
Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. „Takové informace zatím nemáme,“ řekl mluvčí Kremlu a dodal, že zástupci Ruska nebudou o detailech návrhu diskutovat prostřednictvím médií.
Na tento týden není naplánovaná žádná schůzka mezi americkými a ruskými vyjednávači, řekl také Putinův mluvčí.
Spojené státy na ženevských jednáních vyvíjely na Ukrajinu tlak, aby přijala jejich návrhy mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel obeznámený s nedělními jednáními o míru. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle agentury Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán, zatím o 19 bodech.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Kyslycja dnes ženevská jednání označil za „intenzivní, ale produktivní“ úsilí, které vedlo k podstatně revidovanému návrhu. Ten prý obě strany vnímaly nakonec pozitivně. Nejspornější záležitosti, včetně otázek území a širších vztahů mezi NATO, Ruskem a Spojenými státy, však byly podle Reuters vloženy do závorek, aby o nich mohli přímo rozhodnout americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Dcera bývalého prezidenta Jihoafrické republiky Jacoba Zumy čelí obvinění ze strany své sestry, že najala jihoafrické muže, aby nedobrovolně bojovali ve válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes média. Případem se nyní zabývá podle agentury AP policie.
Nkosazana Zumaová-Mncubeová viní svojí sestru Duduzile Zumaovou-Sambudlaovou a další dva lidi z toho, že najali 17 jihoafrických mužů do ruských žoldnéřských uskupení. Tvrdili jim přitom, že se v Rusku zúčastní bezpečnostního cvičení, aby pak mohli pracovat jako bodyguardi pro stranu Jacoba Zumy uMkhonto we Sizwe (MK), uvedla mluvčí jihoafrické policie. Podrobnosti o dvou dalších obžalovaných ale podle AP nejsou zatím k dispozici.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš dnes s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořil v Praze o příštím zasedání Evropské rady či o spolupráci ve visegrádské čtyřce (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kterou chce obnovit. Babiš to dnes po schůzce řekl ČTK, CNN Prima News a televizi Nova. „Bavili jsme se hlavně o nastávajícím zasedání Evropské rady, které má řešit hlavní problémy. Jednak vztah k Ukrajině, nový rozpočet, energie, další věci,“ řekl Babiš.
„Když některé státy v rámci V4 mají ohledně konfliktu na Ukrajině jiný názor, tak to neznamená, že bychom nemohli společně řešit ETS 2, ilegální migraci, znovu se vrátit k ETS 1 a hlavně energie a další věci, které Evropu trápí,“ podotkl Babiš. Aktivita V4 se s vládou Petra Fialy (ODS) snížila vzhledem k různým náhledům Česka a Polska na jedné a Slovenska a Maďarska na druhé straně na zahraničněpolitické záležitosti.
