Do Černobylu obnovili proud. Záporožská jaderná elektrárna je ale „na suchu“ už osmý den
Ukrajinští energetici plně obnovili dodávky elektřiny do všech zařízení Černobylské jaderné elektrárny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo energetiky. O den dříve úřady informovaly o přerušení vnějšího napájení nyní už nefunkční atomové elektrárny kvůli ruskému dronovému náletu na rozvodnu ve městě Slavutyč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že výpadek proudu trval přes tři hodiny.
Podle ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové úroveň radiace v zařízení nepřekračuje normy a obyvatelé nejsou ohroženi. O den dříve ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že kvůli ruskému útoku na Slavutyč se bez elektřiny ocitla i Černobylská jaderná elektrárna, kde vznikla mimořádná situace. Bez napájení zůstalo klíčové zařízení, které izoluje zničený čtvrtý energetický blok Černobylské jaderné elektrárny a zabraňuje úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí, uvedl resort.
O přerušení dodávek elektřiny ze Slavutyče do Černobylské jaderné elektrárny informovala ve středu také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). „Zařízení rychle přepnulo na náhradní napájení a dodávka elektřiny byla obnovena, s výjimkou nového bezpečnostního krytu, který zakrývá starý sarkofág postavený po černobylské havárii v roce 1986. Nový bezpečnostní kryt nyní zásobují elektřinou dva nouzové dieselové generátory,“ uvedla večer organizace na síti X.
„Rusové nemohli nevědět, že útok na zařízení ve Slavutyči bude mít takové důsledky pro Černobyl. A jednalo se o úmyslný útok, do kterého bylo zapojeno více než 20 dronů,“ uvedl ve středu večer na síti X Zelenskyj, podle něhož některé bezpilotní letouny zlikvidovala protivzdušná obrana. „Ale útok byl záměrně proveden ve vlně, aby to zkomplikovalo obranu zařízení,“ dodal.
Město Slavutyč bylo postaveno po havárii Černobylské jaderné elektrárny, která je vzdálena asi 50 kilometrů, aby bylo kam přesídlit pracovníky evakuované ze zamořeného města Pripjať. Černobylská jaderná elektrárna se v dubnu 1986 stala místem dosud největší jaderné katastrofy. Nový kryt uzavírá i původní sarkofág, který byl postaven kolem čtvrtého reaktoru bezprostředně po katastrofě. Letos v únoru ukrajinské úřady informovaly, že ruský dronový útok vážně poškodil nový ochranný plášť kolem bloku. Moskva tehdy zodpovědnost za úder odmítla.
Nutné chlazení
„Mezitím výpadek v dodávkách proudu do Záporožské jaderné elektrárny pokračuje osmým dnem,“ uvedl ve středu Zelenskyj, který znovu obvinil Rusko z ostřelování v oblasti této elektrárny, což podle něj způsobilo přerušení vnějších dodávek elektřiny do zařízení. Moskva naopak viní z téhož ukrajinskou armádu. Ruská okupační správa ukrajinského atomového zařízení mezitím podle agentury Reuters ve středu uvedla, že nouzové generátory zatím dostačují, úroveň radiace je normální, ale je důležité, aby bylo co nejdříve obnoveno vnější napájení.
Záporožská jaderná elektrárna se nachází v ukrajinském Enerhodaru, který leží poblíž frontové linie. Rusko se zařízení zmocnilo nedlouho poté, co v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu. Obě strany se od té doby navzájem obviňují z jejího ostřelování. V elektrárně je šest reaktorů, které jsou odstavené a nevyrábějí elektřinu. Je v nich ale množství jaderného paliva, které je nutné udržovat v bezpečném stavu a chladit. Proto zařízení potřebuje dodávky elektřiny.
„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení na summitu evropských vůdců (EPC) hostitelka, dánská premiérka Mette Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“. Premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko. Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině. „Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters. Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země. S odvoláním na místopředsedu ukrajinské vlády Oleksije Kulebu to napsal server Ukrajinska pravda. Při útoku na depo v Oděse podle něj Rusové zranili strojvůdce, na severu země se zpozdily některé spoje. Kromě Oděsy útočili Rusové také na železniční infrastrukturu v příhraničních regionech na severu Ukrajiny, včetně města Konotop, uvedl Kuleba, který vedle vicepremiérské funkce řídí ministerstvo pro regionální rozvoj. Některé spoje v Černihivské a Sumské oblasti mají podle něj kvůli ruským útokům zpoždění.
